Hlavní obsah

Rozsudek: Matka, jíž sebrali syna, protože ho nevedla k lásce k otci, může dítě vidět dva dny v roce

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

O syna se starala sama od jeho narození do šesti let. Jenže podle soudu a Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) se málo snažila, aby syn měl rád svého otce, který se o něj začal více zajímat až po několika letech od jeho narození. A tak soud vzal hocha z péče matky a dal jej otci. Matka může nyní syna vidět do konce letošního roku 50 hodin, tedy dohromady jen o něco více než dva dny, z toho část jen pod dohledem pracovníků krizového centra.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Podle verdiktu soudkyně brněnského městského soudu Lidmily Adlerové může matka vidět svého jediného syna na hodinu každý sudý týden v krizovém centru mimo července a každou poslední neděli v měsíci na tři hodiny za přítomnosti otce.

Jen odsouzení jsou na tom hůř

A aby si matka nemohla stýskat, že je to příliš tvrdý verdikt, od roku 2018 přidala navíc i devět hodin na Vánoce, Velikonoce a Silvestr. Průměrně tedy matka může svého syna vidět na pět hodin měsíčně. Jen pro srovnání: odsouzení ve vězení mají nárok na tři hodiny návštěv za měsíc.

„Soud mi ukradl mého syna. Dva roky dopředu mi stanovil, že ho můžu vidět jen pod dohledem, jako bych byla nějaký zločinec. Podala jsem ihned odvolání, ale už ztrácím naději, že se ještě něco změní,“ svěřila se matka.

Tento postup by byl morálně i eticky nepřípustný a neomluvitelný, a to i tehdy, pokud by k němu došlo legální cestou.
Viktor Hartoš, dětský psychiatr

Hoch se pokoušel navazovat se svým otcem kontakt skrze pravidelná setkávání v krizovém centru. Podle úřadů ale takový postup neměl očekáváný účinek. Proto soudní znalkyně psycholožka Marcela Landová navrhla, aby byl hoch matce odebrán a umístěn do ústavu, čímž by se rychleji naučil mít rád otce.

Takový návrh nebyl proti mysli ani pracovnicím OSPOD. Ten po medializaci případu podal návrh na předběžné opatření, kterým by chlapec už nebyl poslán do ústavu, ale byl by předán do péče otce.

Je to údajně psychické týrání

Nápad vytrhnout dítě z jediného bezpečného prostředí, které zná, ostře kritizovali další znalci, již v případu zpracovali znalecké posudky. Dětský psychiatr Viktor Hartoš takové jednání označil za psychické týrání dítěte.

„Tento postup by byl morálně i eticky nepřípustný a neomluvitelný, a to i tehdy, pokud by k němu došlo legální cestou,“ prohlásil s tím, že není možné lámat malé dítě proti jeho vůli a určovat mu, koho a kdy má mít rádo. Psycholožka Jana Telcová upozornila na hrozbu rozpadu chlapcovy psychiky, pokud bude vytržen ze svého prostředí.

Uznala, že hoch potřebuje ve svém otci mužský vzor a je potřeba, aby se s ním stýkal, ovšem k navázání kontaktu by mělo dojít nenásilnou cestou. Kvůli tlaku úřadů donutit jej, aby měl konečně otce rád, se u chlapce začalo objevovat poškození zdraví kvůli vadnému odbornému zásahu.

Chlapce se nikdo neptal

Soudkyně Adlerová po tlaku advokátky matky přistoupila na to, aby si znalkyně psycholožky věc vyříkaly mezi sebou před soudem. Ovšem jejich konfrontaci po pár desítkách minut, kdy zdaleka ještě nebyly zodpovězeny všechny otázky, přerušila, když znalkyně Landová oznámila, že musí odejít.

Na odročeném jednání pak soudkyně oznámila, že už nechce nic slyšet a že sama rozhodne. Nechtěla si poslechnout ani názor brzy sedmiletého chlapce, který přitom dával jasně najevo, že chce zůstat u matky.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám