Mercedes Dietrichsteinová se dožadovala rodinné hrobky, několika dalších objektů ve městě a zhruba dvou stovek pozemků, které chtěla vrátit po městu Mikulov. Břeclavský okresní soud žalobu zamítl jako nepřípustnou, podle odvolacího Krajského soudu by se ale měl soud znovu zamyslet nad tím, jestli hrobku nevydat.

Senát v čele s Liborem Daňhelem totiž upozornil na verdikt Ústavního soudu týkající se hrobky dalšího významného šlechtického rodu Schwarzenbergů u Třeboně.

„Je potřeba odkázat na závěr Ústavního soudu, podle kterého je potřeba se chovat k takovým místům s respektem k právu na rodinný život. Pokud tato stavba byla vybudována za účelem, aby zde byly ukládány ostatky předků a sloužila jako pietní místo, tak potom máme za to, že je nutno zkoumat, jak je to s vlastnickým právem,“ konstatoval soudce Daňhel.

Konfiskace majetku byla oprávněná

Město se vydání hrobky brání i s poukazem na to, že do její opravy investovalo v uplynulých letech desítky miliónů korun. Místo patří k významným památkám a její hlavní sál slouží jako společenské centrum. Už v minulosti Dietrichsteinová neúspěšně žádala stát o vydání zámku v Mikulově nebo Kozího hrádku.

Otec Mercedes Alexandr Dietrichstein (1899–1964) přišel po válce o rodový majetek na základě dekretů prezidenta Beneše. Podle jeho dcery se tak stalo nezákonně. Břeclavský soud dospěl v minulosti k závěru, že konfiskace byla oprávněná. Dosud se vedou spory o tom, zda byl či nebyl Dietrichstein členem nacistických organizací Sudetoněmecké strany.