„Zpřesňované prognózy vývoje klimatu poskytují další důkaz o tom, že v mnoha evropských regionech se budou projevovat stále častější extrémy spojené se změnou klimatu,“ píše se ve zprávě EEA. Ve střední Evropě je podle zprávy hlavním rizikem zvýšení teplotních extrémů, společně se snížením srážek v létě, které mohou zvyšovat riziko výskytu sucha, zdravotní rizika i energetickou spotřebu v létě.

Snížení emisí je nutnost

„Počet tropických dní, který i v nejteplejších regionech donedávna v normálním roce nepřesáhl dvacítku, se během příštích tří dekád i při snížení emisí přiblíží třicítce, ale pak se zvyšování postupně zastaví. Bez snížení emisí by se ale jejich počet do roku 2050 zdvojnásobil na čtyřicet a do konce století na šedesát a tento vývoj by dále pokračoval,“ řekl Právu klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Podle zprávy EEA je v atmosféře o 40 procent více CO2 než před průmyslovou revolucí. Není pak divu, že podle zprávy ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního zdravotního ústavu může mít špatný vzduch jen u nás vliv na zkrácení života více než pěti tisíc lidí ročně. Teplota zemského povrchu v Evropě stoupla v období mezi rokem 2006 a 2015 v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí o 1,5 °C.

Zatímco v severní a severozápadní Evropě se sníží spotřeba energie pro vytápění, tak v jižní a centrální Evropě vzroste spotřeba energie pro chlazení. Celková spotřeba energie v Evropě by se neměla významně změnit, ale očekávají se změny mezi sezónami a dopady na energetický mix členských zemí EU.

„Všichni věděli, že změny nastanou, skoro nikdo si ale nedovedl představit, že ovlivní takhle rychle i střední EvropuRichard Brabec, ministr životního prostředí

Češi zatím klimatizace masově nekupují, podle statistiků se na celkové energetické spotřebě domácností podílejí zhruba dvěma procenty. Zvýšené teploty, měnící se srážkové modely, nárůst extrémních srážek a možný nárůst v síle a četnosti bouřek může mít dopad na obnovitelnou i tradiční výrobu elektřiny.

Dřívější začátek jara je podle MŽP pozorován u mnoha rostlinných druhů. Také pylová sezóna začíná dříve a trvá déle. Prodloužila se i délka trvání pěstitelské sezóny, což vedlo k rozšíření některých typů odrůd do vhodných lokalit více na severu.

Pařížská dohoda opět neprošla

Nedávné vlny veder, sucha, extrémní srážky a kroupy značně ovlivnily výnosy některých plodin. „Člověk může plánovat, počítat, ale pak je šmahem všechno jinak. Najednou je moc sucho, mění se výkupní ceny. Nic není jisté, připadáte si jako na ruletě v kasinu,“ shrnul zemědělec Jan Chaloupka z Horních Počernic.

Výsledek jednání Sněmovny ukazuje podle něj jen na to, že poslanci mají nepřesné informace a proces ratifikace dohody nepochopiliBedřich Moldan, profesor

„Všichni věděli, že změny nastanou, skoro nikdo si ale nedovedl představit, že ovlivní takhle rychle i střední Evropu. Vlády si myslely, že chystané kroky bude zapotřebí řešit za deset nebo dvacet let a ještě bude hodně času se připravit. Ono se to ale už děje,“ řekl Právu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Globální reakcí na změny klimatu je pařížská klimatická dohoda z roku 2015. Jenže u nás Sněmovnou neprošla ani napočtvrté. Někteří poslanci označili text za ideologický, kritika zněla z řad ODS a komunistů. Poslanci se například dohadovali, zda za růst teploty v posledních letech může skutečně globální oteplování.

Pařížská dohoda přitom Česko podle profesora Bedřicha Moldana z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy nijak zvlášť nezavazuje, stát již totiž své závazky má. „Výsledek jednání Sněmovny ukazuje podle něj jen na to, že poslanci mají nepřesné informace a proces ratifikace dohody nepochopili,“ řekl Právu Moldan.