Máte pověst člověka, který pomohl porazit Roberta Fica v prezidentských volbách. Nejpopulárnějšího politika, jehož protikandidáta Andreje Kisku prakticky nikdo neznal a přesto zvítězil. Nyní pomáháte ODS, která je na české politické scéně spíše v nevýhodě. Dají se v kampani použít podobné postupy, jaké jste uplatnil v prezidentských volbách?

Je to jiné v tom smyslu, že ODS není neznámá značka, ale o svoje místo na slunci musí bojovat asi stejným způsobem. Má poměrně omezený prostor oproti dvěma vládním stranám, které mohou mít každý den tiskovou konferenci o tom, co se jim podařilo udělat a kolik daní vybraly. V tom je to podobné.

A nemáte naopak ztíženou pozici právě kvůli tomu, že ODS není neznámá značka?

V každém případě je to něco jiného. U Andreje Kisky jsme stavěli na zelené louce. Skoro nikdo jej neznal, neměl žádné nálepky z minulosti, žádné věci, které by ho diskvalifikovaly. Na druhé straně vybudovat vůči němu nějakou náklonnost lidí bylo těžší než u značky, která už existuje a nějakou voličskou základnu má.

Možnosti ODS jsou oproti ČSSD a ANO omezené. Nebudeme je moci překřičet. Musíme lidem sdělit, že politika má nějaký význam.

Jak ale chcete přesvědčit ty, kteří se od ODS odvrátili?

To uvidíme v průběhu kampaně, mám ale pocit, že je to proveditelné.

Proč jste se vůbec rozhodl kývnout na spolupráci s ODS?

Především proto, že jsem byl zvědavý, jak politické kampaně v Česku fungují. Nikdy jsem v ČR nic nedělal, tak to pro mě bylo zajímavé. A za druhé proto, že když jsem si několikrát intenzivně promluvil s předsedou Petrem Fialou, získal jsem pocit, že to má smysl.

Máte pocit, že čeští a slovenští voliči jsou typově podobní? Přece jen jsme byli jedna země.

To už je 25 let, takže si myslím, že tam už moc podobností není. Co funguje podobně, jsou motivace, věci, které lidi trápí, věci, na které slyší a věci, které stejně vnímáme v evropském kontextu.

Dnes se hodně mluví o tom, že v kampani musí vítězit forma nad obsahem, že už v ní téměř nemají místo ideje.

Jedna z věcí, kde se budeme snažit tento mýtus porazit, bude tato kampaň. Také proto, že jak už jsem řekl, možnosti ODS jsou oproti ČSSDANO omezené. Nebudeme je moci překřičet. Musíme lidem sdělit, že politika má nějaký význam.

I u nás byla pravice velmi dlouho rozbitá do několika stran. Jediný recept je soustředit se na vlastní cíle, ať se děje, co se děje, a snažit se doručit voličům svoje poselství.

Máte představu, jak by mohla ODS v kampani konkurovat ANO?

Je otázka, co znamená konkurovat. Cíle musí být realistické, ještě nejsou přesně formulované — s výjimkou toho, že je třeba vyměnit současnou vládu. Kampaň má mít dlouhodobější rozměr, a co se děje dnes, může být za devět měsíců úplně jinak.

Letošní volby budou specifické v tom, že se parlamentní kampaň bude překrývat s prezidentskou. Dá se na to připravit?

To bude záležet na kandidátech na prezidenta. Je tu jeden mediální prostor, který je limitovaný a o ten budou bojovat jak strany, tak kandidáti na prezidenta. Bude to poměrně náročné.

Pravice u nás nemá na růžích ustláno, je roztříštěná do několika malých stran a neroste, naopak vládní strany mají stabilní oblibu. Jak tomu chcete čelit?

O tom něco vím, i u nás byla pravice velmi dlouho rozbitá do několika stran. Jediný recept je soustředit se na vlastní cíle, ať se děje, co se děje, a snažit se doručit voličům svoje poselství.

Budete se nějak inspirovat americkou volební kampaní?

To se velmi těžko porovnává, protože americký volební systém je od českého a slovenského systému diametrálně odlišný. Jsou věci, kterými se inspirovat dá: práce s daty a cílovými skupinami. V USA se ale voliči musí registrovat, takže se ví, koho musí oslovit, kde zabrat, kde nezabrat, které státy mají jisté a které nemají. Je to něco úplně jiného.

V souvislosti s vítězstvím Donalda Trumpa se mluví například o psychometrii, studiu psychologických profilů voličů a cílení na ně...

Upřímně říkám, že vůči tomu jsem skeptický. Spíš se o tom mluví, než aby to reálně fungovalo. Můžu se mýlit, ale myslím si, že tam ještě nejsme.