Podle lékařů je důvodem tak vysokého počtu hospitalizací kvůli zneužívání návykových látek i to, že se rozpadá síť specializovaných ambulantních zařízení, kam mohou závislí docházet na terapie, ale žijí doma.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

„Prakticky nejčastějším důvodem hospitalizace na psychiatrii je porucha spojená se zneužíváním alkoholu a psychoaktivních látek,“ řekl Právu náměstek ředitele pro léčebnou péči Psychiatrické nemocnice Bohnice Marek Páv.

Podle něho se není ani čemu divit. „Obecně vzato je k tomu v naší společnosti vysoká tolerance,“ uvedl. Zatím poslední, nedávno zveřejněné souhrnné údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou alarmující o to více, že co se týče alkoholiků a narkomanů, vycházejí takto špatně rok co rok.

Diagnóza z Bohnic: rozpad ambulancí

V roce 2015 bylo v psychiatrických lůžkových zařízeních celkem přes 60 tisíc hospitalizací, z toho bezmála 20 tisíc na psychiatrických odděleních nemocnic, přes 38 tisíc v psychiatrických léčebnách pro dospělé a 1000 v léčebnách pro děti.

„Více než čtvrtina z celkového počtu hospitalizací (téměř šestnáct tisíc osob) byla kvůli poruchám chování způsobeným užíváním psychoaktivních látek,“ konstatuje ÚZIS. Dokonce třetina mužských pacientů je v psychiatrických léčebnách kvůli poruchám vyvolaným psychoaktivními látkami.

Síť ambulancí pro léčbu alkoholismu a toxikomanie
a center, kam by lidé mohli docházet na terapii, se rozpadá
Marek Páv, lékař

Z tohoto důvodu bylo v blázincích v roce 2015 jedenáct tisíc mužů z celkového počtu 32 tisíc hospitalizovaných. Řečeno slovy statistiků. Řečeno lidsky – na jedenáct tisíc chlapů leží v nemocnici jen proto, že se tam propili a profetovali.

Alkoholici a narkomané trpí nejčastěji úzkostmi, depresemi a podle doktora Páva jsou v situacích, kdy nevědí kudy kam, selhávají v plnění základních životních rolí.

A co úspěšnost léčby, tedy aby se už jednou hospitalizovaní alkoholici a narkomané do blázinců zase nevraceli? „Naše společnost příliš neinvestuje do ambulantní péče závislých lidí. Síť ambulancí pro léčbu alkoholismu a toxikomanie a center, kam by lidé mohli docházet na terapii, se rozpadá,“ tvrdí doktor Páv z Bohnic.

Ambulance jsou přitom klíčové, aby nedocházelo k recidivám, protože většina hospitalizací je tzv. úlevová. „Pacienti absolvují tříměsíční komplexní režimovou psychoterapii, která má pozitiva, ale i limity. Pacient pak potřebuje doléčení, přechodovou fázi ve stacionáři,“ vysvětlil Páv.

Tři měsíce tvrdý režim – a co dál?

Závažnost jeho slov potvrzují strohá čísla. Podle ÚZIS „je u většiny pacientů po propuštění z psychiatrického lůžkového zařízení nutná další ambulantní péče, a to buď trvalá (u téměř 49 procent hospitalizací), nebo dočasná (u 29 procent hospitalizací)“. Pouze pět procent pacientů propuštěných z psychiatrické léčebny už nepotřebovalo žádnou další psychiatrickou péči, upřesnil ÚZIS.

Ambulantní stacionáře a komunitní terapie, jak ji třeba známe z filmů, je důležitá mimo jiné pro pacienty v tom, že tento režim je pomáhá udržovat pod kontrolou, a přitom nejsou zavřeni jako někde na samotce.

Potírání distribuce tvrdých drog není politickou prioritoupolicista

Místo lpění na absolutní doživotní abstinenci, která je pro mnohé závislé příliš těžká, totiž podle doktora Páva směřují současné odvykací programy spíše k tomu, aby pacient konzumoval například alkohol přiměřeně a mohl normálně fungovat. „Predispozice k užívání návykových látek se navíc dědí. Není to vždy jen otázka slabé vůle,“ dodal Páv. Je to i o fungování metabolismu. Někomu je po pití alkoholu špatně, má kocovinu a alkohol tak často nevyhledává, jiný zůstává dlouho bez následků, a o to více je to pro něj rizikové.

Tolerantní Češi

Každopádně o až příliš vysoké toleranci Čechů ve vztahu k tvrdým drogám nemluví jen lékaři, ale i někteří policisté, kteří se drogovou problematikou zabývají. „Potírání distribuce tvrdých drog není politickou prioritou. Dokud se dítě nějakého senátora nebo poslance nezaplete do drog, tak to zákonodárce moc nezajímá. Například se velmi pomalu aktualizují seznamy zakázaných látek, takže proti směsím z léků se pak obtížně zasahuje,“ potvrdil Právu bývalý policista, který působil v protidrogové brigádě.

„Tady to není jako v USA, kde speciální komando u dealerů drog rozrazí třeba deset dveří denně, položí je na zem a papírování pak vyřeší místní oddělení, takže policie se nezdržuje a dealerům pořád zatápí. Mám patnáct rozdělaných případů a jsme na to jen dva. Nějaké sledování distributorů lékových směsí za hranice obvodu Prahy, či dokonce do zahraničí? Ale jděte,“ popsal reportérovi Práva před časem jeden z kriminalistů na Praze 3.

Bylo to v souvislosti s podezřením, že se do Prahy přes Polsko dostávají z Asie čínské farmakologické směsi pro narkomany.