Článek
NS zrušil rozsudek nad mužem z Liberecka, kterému tamní soud vyměřil podmínku za to, že na odcizenou kartu vybral z bankomatu 50 tisíc korun. Případ NS vrátil zpět k novému jednání a rozhodnutí s odůvodněním, že do výše škody nebyly zahrnuty všechny částky, které se obviněný pokoušel vybrat a které zadal do bankomatu jako požadavek k výplatě.
Zloděj během deseti dnů provedl padesát transakcí v celkové výši bezmála 600 tisíc korun. Tím způsobil řečí trestního zákona značnou škodu, a jeho jednání tak musí být posouzeno podle přísnějšího paragrafu, kdy mu hrozí až osm let za mřížemi.
Zastavily ho limity pro výběr
„O tom, že obviněný chtěl získat finanční hotovost v řádech statisíců, jasně vypovídají jím zadané pokyny evidované bankovními automaty. To, že se reálně zmocnil jen zlomku této částky, nebylo z jeho vůle, ale z důvodu nastavených limitů pro výběr,“ píše se v rozsudku Nejvyššího soudu.
Ten také upozornil na to, že zloděj střídal bankomaty různých peněžních ústavů, transakce realizoval v různou denní a noční dobu a zadával různě vysoké částky k výběru.
„Tahle systematika jasně dokládá úmysl obviněného, který se tímto jednáním pokoušel mimo jiné zjistit i výši nastaveného limitu pro jednotlivé transakce. Dá se říci, že neexistovala žádná přesná částka, která by byla pro něj maximální. Je tak zcela irelevantní, zda obviněný věděl, jaká je výše zůstatku na účtu poškozené, či nikoliv,“ odůvodnil svůj verdikt Nejvyšší soud.
Pochybení nižších soudů
Podle jeho názoru soudy nižších stupňů pochybily, když v případě neúspěšných pokusů o výběr peněžních prostředků z konta poškozené do celkové výše nezapočetly i nižší peněžní částky, které se obviněný opakovaně snažil vybrat poté, co se mu nepovedlo vybrat částku vyšší.
„Je přitom evidentní, že obviněný usiloval o získání co nejvyšších peněžních částek z účtu poškozené, o čemž svědčí množství opakovaně zadávaných příkazů k výběru financí,“ uzavřel Nejvyšší soud.