„Považuji to za dobrou zprávu, protože nové statistiky spíš odpovídají realitě. To znamená, že víc škol opravdu funguje v prevenci rizikového chování včetně šikany. Už se nestydí a nebojí říkat, že něco řešily a že to řešit umí,“ řekl Právu psycholog a speciální pedagog David Čáp.

V loňském školním roce inspektoři zaznamenali, že šikanu řešilo 41 procent škol. O rok dřív to bylo 30,3 procenta škol a například v roce 2010/11 jen 24,9 procenta škol. Velký skok je patrný u kyberšikany. Ve školním roce 2014/15 ji řešilo jen 13,9 procenta škol, ale o rok později už jich bylo 23 procent.

Podobně jako Čáp hovoří i inspektoři. Podle nich je možným vysvětlením pro zvýšení statistik i fakt, že školy jsou vůči problematice citlivější a jsou ochotny připustit, že například šikana se vyskytuje i u nich. „Již uznání takové skutečnosti může přispět k hledání funkčních řešení už v počátečních fázích,“ stojí ve zprávě inspekce.

Jsou to podněty většinou od rodičů, kteří se domnívají, že jejich děti jsou na školách šikanovány, a pak od pedagogů, kteří si stěžují na rodiče nebo vedení školy či zřizovatele, že je šikanují Ladislav Hrzal, školský ombudsman

Korespondovat s tím mohou i další čísla. Třeba na lince bezpečí je počet telefonátů týkajících se šikany čím dál nižší. Ještě v roce 2013 jich bylo 218 495, o dva roky později 158 573. Podle Čápa stojí za vzestupem školských statistik několik faktorů. „Každým rokem v médiích roste počet případů šikany a rizikového chování, takže to poutá větší pozornost. Také byly v posledních dvou letech medializovány extrémnější případy ubližování ve škole,“ upozornil Čáp.

S tím souvisí i tlak rodičů, kteří se podle něj stále častěji ptají, zda je škola na šikanu připravená. „Když mají podezření, tak požadují nějaké řešení. I díky nim se školy někam posouvají,“ popsal. Připustil však, že se rodič může také mýlit, a pak je na škole, aby uměla argumentovat a vysvětlit pobouřenému rodiči, že se věci mají jinak.

Konfliktní situace mezi rodiči a školou řeší v poslední době také školský ombudsman Ladislav Hrzal, který má na starosti právě šikanu. Ještě v listopadu, krátce po nástupu do funkce, upozornil, že se většina podnětů jeho agendy vůbec netýká. Nicméně od té doby mu případů šikany přibývá.

Víc záškoláctví i násilí a vandalů

„Jsou to podněty většinou od rodičů, kteří se domnívají, že jejich děti jsou na školách šikanovány, a pak od pedagogů, kteří si stěžují na rodiče nebo vedení školy či zřizovatele, že je šikanují,“ sdělil Právu. Také on se však domnívá, že školy jsou otevřenější vůči nepříjemnostem. A nejde jen o šikanu.

Posuny jsou vidět i u dalších typů rizikového chování, jež školy řešily. Opět jsou připisovány vyššímu zájmu škol se problémy zabývat. Nejčastějším problémem je stále záškoláctví. V minulém školním roce se zvedlo o zhruba šest procentních bodů a bylo řešeno na 45,7 procenta škol.

Podobně vysoký posun byl zaznamenán i u „agrese, násilí, ublížení na zdraví“, „poškozování majetku a vandalismu“ a „verbální agrese vůči učiteli“, které byly zachyceny zhruba shodně na 33 procentech škol.  Případy fyzických útoků vůči kantorovi řešily 3,4 procenta škol, tedy o jeden procentní bod víc než rok předtím.