Podle Svazu měst a obcí České republiky (SMOČR) je opatření diskriminační – lépe se má mít jen část zaměstnanců v dopravě. Navíc města musela zvýšit platy i řidičům MHD, aby neodešli k soukromníkům zajišťujícím linkovou dopravu.

Například Břeclav navýší výdaje na veřejnou dopravu o 4,4 miliónu korun. „Netěší mě, že se zvýší mzda řidičů. Ne proto, že bych jim to zvýšení nepřál. Peníze, které v systému chybí, budou dodávat objednatelé, to jsou města a kraje. Kraje daly najevo, že budou chtít peníze od státu. I Svaz měst a obcí České republiky chce pomoc státu,“ řekl starosta Břeclavi Pavel Dominik (Pro Region).

Na autobusovou dopravu město dá 22,2 miliónu korun, z meziročního zvýšení o 4,6 miliónu korun jde dvě stě tisíc korun na prodloužení linek, zbytek na dorovnání platů.

„Když stát něco schválí, není dobré, aby to břemeno nesla města. Zatím je částka zanesena ve výdajové stránce rozpočtu, počítáme s tím. Dopravce ji vypočítal, my ji zahrnuli do výdajů,“ dodal Dominik. Chce, aby výdaje nesl stát. Také Hodonín musí do autobusů přisypat dva milióny, Kyjov půl miliónu.

Stát s kompenzacemi nepočítá

„Zvýšení platů řidičů je z důvodu nařízení vlády. Dopravci jsou v tomto případě oprávněni nárokovat vyšší částky. Když se platby mění ze zákona, musí se automaticky měnit smlou­vy,“ upozornil předseda Svazu měst a obcí České republiky (SMOČR) František Lukl.

Svaz chce, aby stát nesl náklady spojené s jeho rozhodnutím, a proto se také obrátil na pre­miéra Sobotku. Odpověď Bohuslava Sobotky ale Lukla nepotěšila, stát nepočítá s kompenzacemi mezd ani povinných odvodů.

„Vzhledem ke skutečnosti, že obce a města zajišťují dopravní obslužnost v rámci své samostatné působnosti, tyto zvýšené výdaje mají také hradit ze svých rozpočtů,“ uvedl ve stanovisku premiér. Obce si podle Sobotky mají poradit samy a využít vyšší výnos z daní. Lukla postoj premiéra zklamal.

Musí přidat i ostatním a zdražit nemůžou

Navýšení platů v linkové dopravě v důsledku nařízení vlády přineslo nutnost stejně reagovat i v městské hromadné dopravě, jinak by ji všichni řidiči opustili a přešli by na lépe placené trasy mezi městy a vesnicemi.

V  celé republice se podle odhadů svazu jedná o potřebu hradit z rozpočtů měst navíc asi půldruhé miliardy korun. Situaci nelze řešit zdražením jízdného MHD, takové řešení by zase zahltilo města auty.

„Nařízení vlády považujeme za diskriminační, protože upřednostňuje pouze jeden segment zaměstnanců v dopravě, a to řidičů linkové dopravy,“ uvedl Lukl.

Vláda města dostala do problému, aniž by starosty informovala předem či plán konzultovala, tvrdí Lukl. Žádá, aby vláda situaci řešila a aby Svaz měst a obcí byl účastníkem jednání.