Nejvážnější, protože se nejedná o obvyklé porosty lesa či břehů řek, ale o stromy dovezené Lichtenštejny před půldruhým stoletím z celého světa, aby vytvořily kouzelný park kolem zámku. Unikáty, které pod zuby bobrů hynou jeden za druhým.

„Proti bobrům jsme naprosto bezbranní. Zámecký park je v zóně A, kde nesmí být bobr nijak omezován. Dokud se to nezmění a bobr nepřejde do kategorie lovné zvěře, bude dál pokračovat v ničení parku,“ říká správce parku Oto Bernad.

Vlčí exkrementy fungovaly jen chvíli

Už řadu let správce i s různými odborníky v Lednici zkouší různé způsoby, jak bobry odradit od okusování vzácných stromů. Použili například vlčí exkrementy, od nichž si slibovali, že bobry odradí. Vcelku fungovaly, jenže jen po určitý čas. A že ztratily odpudivý efekt, poznali zahradníci podle toho, že se bobři pustili do stromů. Teď s vysokoškoláky zkoušejí vyrobit repelent, který by je odpudil. Hledají správné látky, jejichž aplikace hlodavce odradí.

Památkáři, v jejichž péči park je, mají možnost nárokovat si u ministerstva životního prostředí škody způsobené chráněným živočichem. Má to háček: způsob, jakým je systém nastaven, vyhovuje možná u produkčního lesa, kde lze zničené stromy celkem snadno nahradit. Jiná je situace u chráněného parku, kde je velký důraz na autentičnost a potřebu zachování krajinotvorných dřevin.

„Za loňský rok napáchali v parku bobři škodu za téměř sedm miliónů korun. Ministerstvo ji ale v plné výši neakceptuje, uznává ji obvykle v rozsahu kolem dvou třetin s odůvodněním, že stromy nebyly zcela zničené,“ řekl Bernad.

Strom nahlodaný bobry jen částečně ale ve většině případů uhyne také.

S plotem neuspěli

Před časem existoval plán, který měl park před bobry ochránit oplocením. Neuskutečnil se poté, co do povolovacího řízení vstoupilo několik organizací zaštiťujících se zájmy ochrany přírody. Plán slibující účinnou ochranu dřevin tak skončil v šuplíku.

„Nezbylo nám nic jiného než dávat ochranné pletivo a zábrany přímo na stromy. Jenže i to má svůj háček. Stromy rostou, a když kmen doroste tak, že obal roztrhne, okamžitě se stane terčem zájmu bobra. A ohlídat dvanáct set stromů v parku není jednoduché,“ argumentuje Bernad.

Zkušenosti z Břeclavi ukazují, že ani pletivo není spásou.

„Viděla jsem u splavu, jak se bobr snažil okousat strom přes pletivo,“ popsala svůj zážitek Zdena Cibulková z Břeclavi.