Protiletecký kryt byl postaven v roce 1944. V dubnu 1945 proběhly nálety na dva cíle, které se v blízkosti krytu nacházejí. Jednalo se o chemickou továrnu a velké seřaďovací nádraží. Pumy dopadaly jen pár desítek metrů od krytu, který tak zůstal zachován.

„Kryt je zajímavý především svým stavem. Zachovaly se zde prvky, jako například dřevěné lavice, a kryt je vlastně stále čistě vybílen. Jsou tu také původní ocelové dveře se zbytky německé válečné barvy. Kryt vlastně zůstal zakonzervován,“ popsal Novinkám historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Plán krytu

Plán krytu

FOTO: SPOLCHEMIE

Kryt je dlouhý zhruba 20 metrů a široký něco málo přes metr a půl. Postavený je z prefabrikovaných skruží a na každé straně je dlouhá lavice, kam se v případě potřeby vešlo 60 lidí i více.

Vchod je krytý ocelovými dveřmi, které se otevírají ven a měly odolat tlakové vlně. V případě zavalení hlavního vchodu hlínou měl kryt ještě nouzový východ.

ulice Malá hradební po bombardování v dubnu 1945

Ulice Malá hradební po bombardování v dubnu 1945

FOTO: Muzeum města Ústí nad Labem

Kryt byl využíván ještě nějakou dobu po válce, což dokazují například světla, která zde byla instalována. Poté ztratil význam, a byl tedy zasypán hlínou.

Vykopali ho až v nedávné době na soukromém pozemku stavaři, kteří zde začali budovat parkoviště.

Ústí nad Labem po bombardování v dubnu 1945

Ústí nad Labem po bombardování v dubnu 1945

FOTO: Muzeum města Ústí nad Labem

„O bunkru jsme věděli již při nákupu pozemku od Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s. V posledních týdnech jsme odkryli zeminu, která chránila vstup do bunkru po desítky let, a zjistili jeho stav. V tuto chvíli ještě není určeno budoucí využití, avšak počítáme s tím, že bunkr bude sloužit např. pro skladování vína atp. Případně je možné, že umožníme prohlídky odborné obci a nadšencům do tohoto typu nemovitostí,“ uvedl pro Novinky majitel pozemku Petr Krejčí.