Článek
„Po nové koncertní hale je ze strany města poptávka a aktuálně máme volné prostředky na investice do kultury. Po 25 letech bychom rádi začali budovat teprve druhou veřejnou stavbu. A vzhledem k tomu, že v Českých Budějovicích nebyl Rejnok postaven, líbilo by se mi jej mít v Praze,” řekl Wolf. První veřejnou budovou měl na mysli Národní technickou knihovnu v Praze 6.
Důvodem plánované výstavby je podle Wolfa fakt, že Praze dlouhodobě schází moderní koncertní budova, navíc by si Praha zasloužila, aby měla budovu od světově významného architekta. "Mým osobním přáním je, aby Rejnok stál na Štvanici. Po demolici stadiónu za minulého vedení Prahy se tady uvolnila parcela, která patří městu," řekl Wolf.
Zda by stál na Štvanici, ale není jisté, ve hře je podle radního také umístění nové koncertní haly u stanice metra C Vltavská. Problém s tím, že je ostrov v záplavové zóně, by podle Wolfa nebyl. Budova by stála na pilířích a ve spodních patrech by byly garáže, které by se při velké vodě vyklidily, a po skončení povodně by se zase auta vrátila zpět.
Cena do dvou miliard korun
Náklady na výstavbu jsou odhadovány na 1,5 až dvě miliardy korun. Výhledově by se pak výstavba mohla uskutečnit v letech 2018 až 2022. "Do případného otevření je šest let, to je reálná doba na to, aby budova mohla vzniknout," řekl Wolf.
Zamýšlená českobudějovická stavba dostala díky tvaru a barvě přezdívku Rejnok. Dokončená studie je Kaplického nejdopracovanějším dílem v tuzemsku. Navržený objekt má trojúhelníkový půdorys a zaujímá plochu téměř 1,5 hektaru. Centrum má mít dva koncertní sály pro 1000 a 400 posluchačů.
Rejnok v roce 2013 získal v Českých Budějovicích územní rozhodnutí. Stavba měla vzniknout na ploše několika desítek tisíc metrů čtverečních v areálu bývalých kasáren ve čtvrti Čtyři Dvory. Město projekt zastavilo kvůli tomu, že garant projektu, Jihočeská společnost přátel hudby, nepředstavil investora.
Podle Kaplického návrhu měla v Praze vzniknout na Letné Národní knihovna. Z výstavby nakonec sešlo. Stavbu původně podporoval i tehdejší primátor Pavel Bém (ODS), jenž nakonec změnil názor a veřejně proti stavbě budovy společně s tehdejším prezidentem Václavem Klausem protestoval.