Další strany by byly v těsném sledu za sebou. Kdysi tradičně třetí komunisty by předběhla ODS s devíti procenty, KSČM by měla o půl procentního bodu méně. Pátí by byli lidovci se 7,5 procenta a o šestou a sedmou pozici by se dělili SPD s TOP 09.

Na pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by těsně nedosáhli Starostové a nezávislí, kteří by získali čtyři procenta hlasů. Proti minulému průzkumu se změny preferencí stran pohybovaly v rámci statistické chyby většinou od půl do jednoho procenta.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Podíl příznivců ANO se od propadu letos v květnu pozvolna navyšuje. Naproti tomu u ČSSD lze pozorovat pokračující pozvolný propad podporovatelů. Podíl podporovatelů TOP 09 se neustále snižuje, současná hodnota je nejnižší naměřená od začátku měření,“ uvedla TNS Aisa.

Proti Babišovi by se museli spojit všichni

Z propočtů Práva vyplývá, že by lídrovi ANO Andreji Babišovi ke zformování vlády stačilo přizvat ještě jednu stranu. Babišovci by měli 85 mandátů a mohli by si tak vybrat mezi středolevou koalicí s ČSSD s ústavní většinou 121 hlasů či se spolehnout na tichou podporu komunistů, kteří by obsadili dvacet křesel.

Kabinet ANO s lidovci by nebyl příliš pravděpodobný, ve Sněmovně by disponoval jen 100 hlasy. Pokud by ostatní strany chtěly vyšachovat Babiše, tak by se musely spojit všechny - soc. dem., ODS, lidovci, topka, SPD by měli dohromady jen 95 hlasů. Ledaže by se opřeli o komunisty - dosáhli by tak na většinu 115 křesel- ale to je téměř vyloučeno.