Hlavní obsah

Špičky justice volají po větším využívání peněžitých trestů. Zatím s nimi soudy šetří

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Peněžité tresty i roky po svém zavedení do českého práva zůstávají stále pouhou popelkou. Podle statistik z uplynulých dvou let české soudy využily tento alternativní trest jen ve čtyřech procentech případů. Změnit by to chtěli nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Zleva generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Článek

„Peněžitý trest považuji za jeden z velice efektivních nástrojů trestní politiky, neboť přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, a proto je nutné, aby soudci, státní zástupci a policie spojili své síly a institut peněžitého trestu začali častěji využívat,“ konstatoval Zeman.

„Je třeba, aby už v přípravném trestním řízení byly zjišťovány majetkové poměry obviněného jako předpoklad pro udělení peněžitého trestu,“ přidal Šámal.

V okolních státech je peněžitý trest nepoměrně častěji využíván. Například v Německu podle údajů z roku 2014 tvoří 84 procent udělovaných trestů, v Rakousku je soudy dlouhodobě využívají zhruba ve třetině případů. Ve vzdálenějším Nizozemsku dokonce zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před vězením, a to u všech trestných činů i v případě, kdy lze uložit doživotní trest.

Peněžní trest místo krátkého vězení

Alarmující je, že soudy se k peněžitým trestům v Česku neuchylují ani v případech, které svým charakterem po finančním postihu přímo volají. V roce 2015 totiž soudy k tomuto trestu sáhly jen ve dvou případech korupce a 188 případech finanční kriminality. Nejčastěji soudy trestají zásahem do peněženky lidi obžalované z trestných činů v dopravě.

Značně se však liší praxe u jednotlivých soudů, plnou třetinu těchto trestů totiž udělily okresní soudy v působnosti brněnského krajského soudu.

Peněžitý trest musí být ušitý na míru konkrétnímu pachateli
nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman

„Máme jeden z nejvyšších indexů vězněných osob na 100 tisíc obyvatel a s tím bychom měli něco dělat. Peněžité tresty by se mohly ukládat namísto krátkodobých nepodmíněných trestů. Ale nejde o to, je jen ukládat, ale také od obžalovaných vymoci,“ upozornil Šámal.

„České věznice jsou přeplněné, máme přes 22 500 vězňů, což je stejně jak před třemi lety, kdy po prezidentské amnestii opustilo vězení více jak šest tisíc odsouzených. Ukládání peněžitých trestů je výhodné pro všechny, i pro stát,“ apeloval generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

Zeman upozornil, že špičky justice nechtějí jen slepě tlačit na soudce, státní zástupce a policisty, aby peněžité tresty více využívali.

„Chceme naslouchat lidem v první linii, jestli jim něco brání v jejich ukládání, a případně přistoupit k legislativním změnám. A peněžitý trest musí být ušitý na míru konkrétnímu pachateli. Trest 20 tisíc korun může být velmi citelný pro člověka, který vydělává deset tisíc, ale těžko postihne jiného s příjmem čtvrt miliónu,“ dodal Zeman.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám