„Zemědělství a lesnictví jsou tradiční katolické oblasti podnikání a církev v nich své působení bude v následujících letech nadále posilovat,“ řekl arcibiskup Graubner na středeční tiskové konferenci, na které katolická církev představila své hospodaření v loňském roce.

Některé diecéze třeba podnikají v turistickém ruchu a provozují penzióny, nebo staví pivovary jako litoměřické biskupství.

Další miliardu investovali biskupové a faráři do oprav škol — například oprava prostějovského gymnázia stála 30 miliónů korun — dále pak církev investuje do zdravotnictví, sociální oblasti či do péče o památky.

Od státu loni římskokatolická církev dostala 892 miliónů korun jako příspěvek na činnost. Tato částka se od letošního roku bude každoročně snižovat o pět procent, až příspěvky v roce 2030 zcela skončí.

Podle ekonomického poradce České biskupské konference Karla Matyska musí církev rozšířit své podnikání a investice, aby v budoucnosti její aktivity vydělaly okolo jedné miliardy, kterou dnes získává od státu.

K investování jí slouží hlavně finanční náhrada z církevních restitucí — celá katolická církev bude až do roku 2043 dostávat zhruba 1,6 miliardy korun, z toho diecéze a farnosti 1,282 miliardy korun.

Slušné výnosy

Církev investuje kromě lesnictví, zemědělství a turistiky také do investičních fondů. Zatím do tzv. Katolického fondu zřízeného u ČSOB diecéze investovaly 940 miliónů korun. Podle Matyska byl loni výnos z uložených peněz přes čtyři procenta, což znamená, že fond jim vydělal něco přes 40 miliónů korun.

Celkově katolíci loni ze svého podnikání utržili 994 miliónů korun, hospodářský výsledek po zdanění byl 108 miliónů korun. Na dani z příjmu církev zaplatila 42 miliónů korun.

Za provoz a mzdy vynaložila loni katolická církev 1,3 miliardy, z toho téměř miliarda byla na platy. Všechna biskupství dohromady zaměstnávají 3147 lidí, z toho je 1721 duchovních. Jejich průměrná měsíční mzda je 18 043 korun.