Podle dětského psychiatra Viktora Hartoše navíc i soudní znalci špatně interpretují situace, v nichž se děti nacházejí, a právo na styk s rodičem se zaměňuje za povinnost.

KOMENTÁŘ DNE:
Selhání konzervativců – Konzervativci v Evropě i USA
v současnosti houfně přebíhají k nacionalistickému populismu, všímá si v komentáři Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Soudní znalci vycházejí z nesprávného pochopení syndromu zavrženého rodiče. V souvislosti s tímto syndromem se zaměňuje právo nezletilého na styk s oběma rodiči a především s rodičem, se kterým se nechce stýkat, za jeho povinnost. A uvedená povinnost se pak vynucuje,“ napsal Hartoš v jednom z posudků, které má Právo k dispozici.

Ani odborníci se neshodnou

„Takové donucování naráží na potíže. Aby se tyto potíže eliminovaly, zřizují se reintegrační centra, v nichž je dítě od rodičů dočasně izolováno a v nichž se má pod dozorem s nimi stýkat,“ řekl.

Dětský psychiatr nastínil, že kolem problému syndromu zavrženého rodiče dosud trvá odborná diskuse. Část psychiatrů a psychologů tento termín prosazuje a druhá naopak zavrhuje.

Dopad na psychiku dítěte je negativní a dítě poškozujedětský psychiatr Viktor Hartoš

„Utvořila se i třetí skupina, která navrhuje přesně diferencovat případy, kdy je možno a kdy je chybné používat tohoto termínu při posuzování nezletilých. V této oblasti dosud panuje nejednota a určitý zmatek,“ prohlásil Hartoš.

„Kvůli sporu mezi rodiči, kteří po rozvodu žijí odděleně, by nemělo být dítě v žádném zařízení izolováno. Žádné takové zařízení totiž nemůže být pro dítě neutrálním prostředím, protože je v něm vždy jako dozor cizí osoba. Dopad na psychiku dítěte je v podobných případech negativní a dítě poškozuje,“ varoval psychiatr.

Podle Hartoše by se nemělo přehlížet, že za nechutí stýkat se s jedním z rodičů může být i předchozí agresivní jednání rodiče.

Roli hraje dlouhodobá agresivita

„Nechuť až odpor dětí stýkat se s násilnickým rodičem se obvykle velmi často chybně považuje za výsledek manipulace prvního rodiče. Nebere se v úvahu vliv možného předchozího domácího násilí,“ řekl psycholog.

Podle Úmluvy o právech dítěte by mělo být právo dítěte upřednostňováno před právem rodičedětský psychiatr Viktor Hartoš

„Děti jsou umísťovány do krizových center i jiných zařízení, kde psychologové předělávají pomocí psychoterapie a dalších metod jejich postoje. Negativní úlohu přitom hrají všichni odborníci, kteří se podílejí na mýtu. Často nejde o syndrom zavrženého rodiče, ale o vliv agresivního dlouhodobého jednání jednoho z rodičů,“ popsal neradostnou situaci.

Hartoš upozornil i na mezinárodní smlouvy a zásady ochrany lidských práv, podle kterých má i dítě právo na to, vyjádřit svůj názor.

„A podle Úmluvy o právech dítěte by mělo být právo dítěte upřednostňováno před právem rodiče,“ uzavřel pro Právo.