Za vznikem hry, která je vyvinuta pro mobilní telefony, stojí odborníci z Velké Británie. V Česku je odborným patronem hry profesor neurologie z pražské Fakultní nemocnice Motol Jakub Hort, který se již několik let zabývá poznáním a léčbou Alzheimerovy choroby.

Přes výzkum prostorové orientace u zvířat se Hort ve spolupráci s Akademií věd ČR dostal až k výzkumu této problematiky u lidí. Podle jeho slov urychlí tato hra výzkum prostorové orientace u této nemoci o více než sto let.

Díky hře je totiž možné v jednom okamžiku sbírat obrovské množství dat o tom, jak pracuje lidský mozek právě v případě prostorové orientace, jejíž porucha je jedním ze základních příznaků alzheimera.

„Nasbíraná data se vyhodnotí. Ze hry se vezmou některé části, které zvládli všichni, kteří hráli, tyto vybrané části se pak dále budou testovat u nemocných osob. V další fázi se vytipují některé úlohy, které budou sloužit k vyhledávání rizika Alzheimerovy choroby u starších osob,“ popisuje stručně Hort důvody, čím je hra pro odborníky užitečná.

U nás v Motole jsme vyšetřili několik stovek osob, výzkum přitom děláme už zhruba dvacet let. Slouží nám k tomu speciální bludiště, které máme na klinice,“ podotýká.

Hru, kterou už hrálo více než milión lidí, si může zájemce zkusit zahrát na stránce seaheroquest.com/cs. Hráč při ní plní řadu úloh, které se týkají prostorové orientace, paměti či pozornosti.

Včasná diagnóza je zásadní

Hráč jako námořník vede loď řekami, kolem mořských pobřeží nebo tajemnými bažinami, sbírá vzpomínky do deníku a pronásleduje neuvěřitelné mořské živočichy. Během cesty sbírá hvězdice, které používá k opravám lodi.

„Sám jsem ji už několikrát hrál. Některé části jsou jednoduché, některé složitější,“ vysvětluje Hort.

Právě špatná prostorová orientace je jedním ze základních příznaků alzheimera. Včasná diagnóza je přitom zásadní.

„Stížnosti na prostorovou orientaci sice nejsou příliš časté, ale když s ní má někdo problém, tak to opravdu napoví, že není něco v pořádku. Třeba takové zapomínání jmen herců nebo jiných lidí je proti tomu celkem normální, není to nic alarmujícího,“ zdůrazňuje profesor.

Alzheimerova choroba je v současné době jedno z nejčastějších onemocnění vůbec. Důvodem je fakt, že se lidé dožívají stále vyššího věku. V Česku alzheimerem trpí zhruba jedno procento populace, číslo se však během několika let bude zvyšovat. Nejrizikovější jsou lidé starší šedesáti let.

Čekání na Reagana

Podle Horta je výzkum této choroby celosvětově podfinancován.

„Je to mimo jiné tím, že veřejně známé osobnosti, které trpí touto chorobou, se k ní moc nehlásí, oproti třeba onkologickému onemocnění. V Americe nejvíce pomohlo, když bývalý prezident Ronald Reagan veřejně přiznal, že touto chorobou trpí,“ připomíná neurolog.

„I my u nás máme některé známé osobnosti, které alzheimera mají a snaží se pomáhat, ale na toho našeho českého Reagana ještě stále čekáme,“ uzavírá Hort, který sám před pěti lety založil nadační fond na podporu boje s Alzheimerovou chorobou.