„Jedenáctý pěší prapor východní, to byla nejlepší jednotka, která existovala. Bylo nás tehdy v Africe málo, byli jsme obklíčení, semknutí a neexistovala pro nás možnost zajetí. Bez ohledu na to, jestli šlo o vojáky či velitele, jsme si byli blízcí. Žádný z útvarů, se kterými jsem se setkal, se našemu praporu nemohl rovnat,“ vyznal se ještě před pár dny Hnělička u příležitost 75. výročí československého nasazení u libyjského přístavu Tobrúk.

U příležitosti výročí vzpomínal na Afriku i na návrat z bojů do Evropy. „Přijeli jsme do Británie a viděli tam běžný kasárenský život, nešlo nám to do hlavy. Ti, co si tam váleli šunky, nám říkali, že jsme rommeláci, tak jsme si to s nimi vždycky vyřídili,“ smál se válečný hrdina.

Hněličku i další hrdiny bojů na severu Afriky se před pár dny rozhodla také uctít Česká mincovna z Jablonce nad Nisou. U příležitosti výročí československého nasazení v Africe vydala zlatou minci ze sběratelské minisérie Válečný rok 1941. Prvním, komu mincovna novou emisi představila, byl právě Stanislav Hnělička.

Brigádní generál byl za svůj život oceněn polským i dvěma československými válečnými kříži a v roce 2005 převzal francouzský Řád čestné legie. Po únoru 1948 byl perzekvován a vězněn. V roce 2007 mu prezident republiky Václav Klaus udělil Řád bílého lva.