Zastánci demolice se shodují v tom, že provoz staré ústředny je neúnosně nákladný a stavba je poplatná své době – zachránit ji může jen prohlášení za kulturní památku.

„Naše dejvická telefonní ústředna byla jedna z plejády uzlových ústředen, podobné byste našli v Kralupech nad Vltavou, ve Slaném, Ústí nad Labem nebo v Praze na Bílé Hoře – tu jsem také dělal já a nejspíš ji čeká stejný osud,“ nechal se slyšet architekt Václav Aulický.

Budova dejvické ústředny se stavěla v duchu high-tech. „Používali jsme určité technologické a konstrukční prvky na výrazové prostředky. Na tuto ústřednu byla použita dvojitá fasáda, tehdy se tomu říkalo boletický plášť,” uvedl Aulický.

Před průčelím je předsazena hliníková fasáda a vzniklá mezera sloužila v létě jako klimatizace – štěrbinami odváděla horký vzduch, v zimě pak celou budovu vzduchová vrstva izolovala.

„Hlavní těleso byly technologické sály. Ironie je, že to, co bylo plné stojanů velkých jako šatní skříně, je dnes malá bedýnka velikosti pračky,“ podotkl Aulický. „To je to samé jako s počítači, které dříve zabíraly celé sály, dnes je strčíte do kapsy. Tento vývoj způsobil, že technologie telefonní ústředny, tedy přepojování telefonů mezi volajícími, je nesmírně miniaturní.“

Ústředně se stal osudným konec pevných linek

Právě pro nedostatečné využití ústředny se rozhodlo, že se budova zbourá.

„Starší telefonní ústředny, jako třeba žižkovská nebo hradecká, se samozřejmě digitalizují a technologie se minimalizují, ale jejich funkční náplň se nemění. U dejvické ústředny byl enormní tlak investora, který nevěděl, co s ní. Chtěl z ní buď vytvořit administrativní budovu, nebo hernu, nakonec se rozhodl, že ústřednu zbourá. Stavba měla být zachována, považuje se za příklad high-tech a brutalistické architektury. Nakonec se rozhodlo, že se chránit nebude, a začala se vyklízet,“ dodal.

„Pro mě jako autora je to schizofrenní moment. Já byl vždy orientovaný na high-tech, kdy je podstatou budovy technika. Když technika chybí, tak ten dům nemá opodstatnění, takže plánované zbourání chápu. Na druhou stranu mi to rve srdce, protože je to kus mého života, a navíc, což mi strašně lichotilo, byla tato stavba několikrát publikovaná v literatuře nebo byla zařazena mezi zajímavé stavby Prahy 6. Člověk by dal všechno za to, aby se zachovala, ale takový už je život,“ připustil Aulický.

Na místě ústředny má vzniknout kancelářská budova Telehouse, kterou doplní tamní nově postavené domy. Podobný osud čeká i soubor domů z normalizačních let na Vinohradské třídě či budovu Omnipolu v ulici Nekázanka — ta právě prochází přestavbou, kterou odborníci považují za likvidační.