Hlavní obsah

Vadí mi, že nechodíte volit, vytkl Čechům Brady

– Praha
Právo, Jan Martinek

Na Strossmayerově náměstí v Praze se v úterý sešly stovky lidí, aby uctily památku dětí vězněných za války v terezínském ghettu, mezi něž patřil i Jiří Brady. V krátkém proslovu vytkl Čechům, že nechodí k volbám. Mladým lidem kladl na srdce, aby se nikdy nevzdávali.

Památku dětí z Terezína uctily stovky lidí, přišel i BradyVideo: Novinky

 
Článek

„Vadí mi na vás všech, že nechodíte pořádně k volbám. V Kanadě to berou jako dobrovolnou povinnost,“ řekl Brady a pokračoval: „To, co se teď děje, to se nejedná o mě, ale o demokracii“. Narážel tím na kauzu kolem svého sporného vyznamenání řádem T. G. Masaryka. Bradyho synovec ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) tvrdí, že prezident Miloš Zeman přeživšího vězně z Osvětimi nevyznamená kvůli přijetí dalajlamy na ministerstvu kultury. Hrad tuto spojitost odmítá.

Foto: Pavel Jaňurek, Novinky

Jiří Brady (vlevo) na vzpomínkové akci na pražském Strossmayerově náměstí.

Mladým lidem, jichž byla mezi účastníky setkání většina, Brady kladl na srdce, aby se nikdy nevzdávali. „Hlavní je, že jsem měl možnost pomoci spoustě lidí. To je ten nejlepší pocit,“ řekl. Zavzpomínal také na Terezín. „Na pokoji nás bylo sto kluků, jen patnáct z nás přežilo, a jen pět je dnes naživu,“ řekl.

Akce se zúčastnil starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL). „Děkuji vám i jako učitel dějepisu, který rok co rok připomínal váš příběh, aby se ze studentů stali lepší lidi. Co může být větší zadostiučinění, než mládež, co se díky vám stává lepší,“ řekl Čižinský.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Na Strossmayerově náměstí v Praze se sešly stovky lidí, aby uctily památku dětí vězněných za války v terezínském ghettu.

Jednotlivé projevy byly prokládány koncertem mladých členů Terezínské štafety, což je projekt, který se snaží oživovat příběhy a tvorbu dětí vězněných za války. Studenti hráli a zpívali zhudebněné  básně, které psaly terezínské děti.

Brady byl v roce 1942 spolu se svou o tři roky mladší sestrou Hanou deportován do Terezína a na podzim 1944 do Osvětimi, kde již před tím zemřeli jejich rodiče. Brady byl při selekci vybrán na práci a poslán do pobočného tábora Gliwice. Na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra byla zavražděna v plynové komoře.

V roce 1949 emigroval, dostal se až do Kanady a vypracoval se v úspěšného podnikatele. Významně se angažoval v pomoci krajanům, kteří emigrovali. Celý život také přednášel po světě a vydával svědectví o nacistické zrůdnosti za druhé světové války.

Anketa

Souhlasíte s Jiřím Bradym, že Češi nechodí dostatečně k volbám?
Ano
82 %
Ne
18 %
Celkem hlasovalo 1936 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám