Zeman loni v květnu nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret kvůli docentovým dřívějším kontaktům s komunistickou Státní bezpečností. Soud už letošního 21. září zamítl Ošťádalovu žalobu na nečinnost prezidenta, protože konstatoval, že Zeman ohledně nejmenování fyzika profesorem fakticky rozhodl dopisem, který v lednu 2016 zaslal ministryni školství.

Ošťádal proto po tomto rozsudku podal žalobu na nezákonnost Zemanova rozhodnutí obsaženého v dopise. Ani s ní ale neuspěl, přičemž soud se tentokrát fyzikovým požadavkem věcně vůbec nezabýval.

„Městský soud v Praze o předmětné žalobě meritorně nerozhodoval, neboť dospěl k závěru, že nejsou pro projednání žaloby splněny podmínky řízení (...), protože žaloba byla podána opožděně,” konstatovala předsedkyně senátu Viera Horčicová v usnesení.

Může podat kasační stížnost

Soudkyně upozornila, že žalobu proti správnímu rozhodnutí lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci, tedy Ošťádalovi a Univerzitě Karlově. Soud přitom Zemanův dopis pro ministryni zaslal už letošního 4. července do datové schránky právníka obou žalobců Miroslava Běliny. Žalobci se k dopisu následně vyjádřili tak, že ho nepovažují za rozhodnutí ohledně jmenování profesorem.

„Skutečnost, že žalobci po doručení rozhodnutí (...) nepovažovali tento dokument za rozhodnutí v materiálním slova smyslu, ještě neodůvodňovala předpoklad, že soud nemůže povahu tohoto dokumentu posoudit jinak. Naopak žalobcům (...) nic nebránilo, aby podali proti doručenému rozhodnutí, byť jen z procesní opatrnosti, žalobu v zákonem stanovené lhůtě,” uzavřel soud.

Podle něj bylo posledním možným dnem k podání žaloby 5. září, přičemž ve skutečnosti byla podána až 26. září. Ošťádal a univerzita se proti usnesení mohou bránit kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval další dva navržené docenty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž brání žalobou, kterou soud projedná ve středu.