Letos přijdou z rozhodnutí poslanců o 14. platy ústavní činitelé, soudci a státní zástupci. Návrh musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Zákon musí vyjít ve Sbírce zákonů do konce listopadu, jinak by nárok na vyplacení platu vznikl.

O čtrnáctých platech pro zaměstnance veřejného sektoru se nadále vyjednává. Vláda prosazuje, aby státní zaměstnanci letos dostali 14. platy ve výši 25 procent, odbory s tím nesouhlasí.

Platy navíc již nebudou

Takzvané 13. a 14. platy dnes Sněmovna s platností od příštího roku úplně zrušila. Jednotlivé profesní skupiny ale o peníze nejspíš nepřijdou. Speciálně u pracovníků veřejného sektoru má platy nahradit 20 procent měsíční mzdy, které se rozpustí do 12 běžných příjmů. Soudcům, státním zástupcům a ústavním činitelům zůstane zřejmě celý původní plat. Rovněž ho rozpočítají do 12 měsíců.

Kvůli odnětí 13. a 14. platů soudcům rezignoval v červnu na funkci ministra spravedlnosti Karel Čermák. Problémům v resortu se proto pokusil předejít stávající ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Již koncem září navrhl, aby ústavní činitelé, soudci a státní zástupci měli další platy rozpočítané do dvanácti řádných platů.

Většina poslanců se takovému postupu nebrání. Například poslanci rozpočtového výboru tvrdí, že platy rostou ve veřejné správě, v soukromém sektoru, ale ústavním činitelům ne. "Nechtěli jsme si přidávat, tak jsme zvolili tento postup, kdy náš plat zůstane na platové hladině roku 2004," uvedli.

V praxi by to mělo znamenat, že poslanci si ke svému měsíčnímu platu 46 500 korun připočtou asi 3800. Soudci i politici doposud dostávali polovinu platu navíc v červnu a polovinu v prosinci.

Ústavní činitelé a soudci o své 14. platy přišli kvůli úsporám již v roce 2001 a 2002. Ústavní soud ale loni rozhodl, aby stát soudcům peníze zpětně doplatil. Snížení příjmu by podle něj znamenalo ohrožení nezávislosti soudců.

Kalousek neuspěl, policisté dostanou přidáno

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ve Sněmovně neuspěl se svým návrhem odložit plánované zvýšení platů policistů, celníků a hasičů o dva roky. Od ledna tak budou příslušníci bezpečnostních sborů brát v průměru 32 000 korun, což si vyžádá navíc asi osm miliard korun.

Pro odklad účinnosti služebního zákona se dnes vyslovili lidovci a občanští demokraté. Proti byli poslanci ČSSD a KSČM. "Zákon o služebním poměru se v těchto dnech stává epicentrem mzdové nákazy. Hrozí, že vývoj mezd předběhne růst produktivity práce," varoval Kalousek.