Hlavní obsah

Mrkněte se těm druhým na daně, udávají rádi Češi

Právo, Jiří Vavroň

Češi rádi upozorní na druhé. Finanční úřady obdržely za loňský rok 5762 externích podnětů všeho druhu, anonymních či podepsaných, k provedení daňové kontroly u firem či jednotlivců. Vyplývá to z údajů ministerstva financí (MF).

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Za letošní první pololetí to bylo 2953 podnětů, že někdo neplatí daně, jak má. Na e-mailové adresy odboru interního auditu a vnitřní kontroly bylo letos doručeno na 150 upozornění na řádné neplacení daní. Podněty od občanů dostává i Policie ČR. Ta oficiálně nevede statistiku anonymů.

„Policie ČR je povinna zabývat se jakýmkoli oznámením, které obdrží,“ řekla vrchní komisařka Ivana Nguyenová.

Je to nástroj proti podnikatelům, legalizace šmírování, špiclování.
odpůrci zákona o prokazování původu majetku

„To je jen slabý začátek,“ varují odpůrci zákona o prokazování původu majetku, který prosadila vládní koalice.

Nástroj závistivým k vyřizování účtů

Podle nich zákon odstartuje v ČR vlnu udávání. Spoluobčané si budou prostřednictvím tohoto zákona mezi sebou vyřizovat účty, závistivci dostanou do ruky nástroj, jak ulevit své závisti, tedy jak poslat na druhého kontrolory daní a příjmů.

„Je to nástroj proti podnikatelům, legalizace šmírování, špiclování,“ upozorňují odpůrci tohoto zákona, jenž vstoupí v platnost již v průběhu podzimu. Podle ministerstva financí to však žádný impulz ke špiclování a udávání není a také nebude.

Už samotný princip, kdy člověk musí prokazovat, že není zloděj, je zvrácený. Dlouhodobě funguje v Evropě presumpce neviny. A tento zákon ji porušuje.
Alexandra Udženija, místopředsedkyně ODS

„Smysl zákona je jen stanovit postup správce daně v situaci, kdy je důvodné podezření, že někdo nepřiznává své příjmy ke zdanění ve skutečné výši,“ zdůraznilo ve stanovisku ministerstvo financí.

„Pro podání od závistivých sousedů či odvržených milenek bude platit to co dosud. Žádná šikana podnikatelů, slušných lidí,“ uvádí dále stanovisko ministerstva financí. Žádné hloubkové kontroly na každý anonym. Nejdříve slušný dotaz jen při velkém rozdílu (pět miliónů) mezi oficiálními příjmy a nárůstem jmění. Při prokázaném pochybení či neschopnosti doložit, jak bylo jmění získáno, bude následovat dodanění.

Odpůrce zákona, kam patří především TOP 09, ODS a část podnikatelů, to ale neuklidňuje. „Je jedno, jestli přijde vlna udávání nebo zákon využije pouze několik závistivých jedinců. Už samotný princip, kdy člověk musí prokazovat, že není zloděj, je zvrácený. Dlouhodobě funguje v Evropě presumpce neviny. A tento zákon ji porušuje. Závistivým sousedům tak dává nástroj, jak ještě více otravovat ostatní,“ uvedla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

Jenže pokud občané nevnímají zákonný systém jako přátelský, nemají respekt k policii, zákonům, pak sdělování informací je vnímáno spíše lidsky nepřátelsky.
Radana Štěpánová, psychložka

„Vláda a odbory získají v udavačích a udávání mocenský nástroj pro kontrolu podnikání,“ tvrdí i Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a mana­žerů.

Ukázat na nešvar není udavačstvím

Debata kolem zákona o prokazování původu majetku však otevřela mimoděk jiný, skutečně celospolečenský problém. Totiž co je občanská povinnost, co zlovolné udávání, co je snaha po tom, aby ve společnosti platila rovná pravidla, aby se beztrestně nepodvádělo. Kdy není od věci na nešvar upozornit a kdy je to jen symbol osobní pomsty a udavačství.

„Už dnes, kdo chce ubližovat, najde si cestu, jak někomu znepříjemnit život,“ poznamenala psycholožka Radana ­Štěpán­ková. V Česku je zvláštně nastaveno vnímání, co je udání a co touha po spravedlnosti a pořádku. Udání je sdělení, z něhož má udávající prospěch, ale u nás se za něj označuje i to, z čeho oznamovatel osobní prospěch nemá, protože si třeba přeje pouze slušné soužití.

„Panuje v tom pojmový zmatek. Je tedy na čase vnést do ­těch­to pojmů skutečný reálný obsah a společenský konsenzus,“ potvrdil finanční poradce František Macháček.

„Jenže pokud občané nevnímají zákonný systém jako přátelský, nemají respekt k policii, zákonům, pak sdělování informací je vnímáno spíše lidsky nepřátelsky. Tedy jako udávání, protože je to spolupráce s nepřátelským systémem. Pokud bude veřejný konsenzus na straně pořádku a slušnosti, pak nebude poukázání na nepravosti vnímáno jako udavačství,“ dodala Štěpánková.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám