Výrok ministra Andreje Babiše o Letech u Písku opět rozproudil debatu, o jaký tábor šlo. Byl to pracovní tábor, internační, koncentrační nebo jiný?

V podstatě by se dal v čase a vývoji popsat všemi třemi přídavnými jmény. Lety u Písku a moravský Hodonín u Kunštátu nejdříve spadaly do kategorie pracovních táborů, Romů v nich bylo do deseti procent.

Pracovní tábory byly zřízeny legislativně již za druhé republiky a měly v nich být lidé, kteří byli označováni jako „práce se štítící“.

Druhá republika se totiž snažila do těchto táborů koncentrovat lidi tzv. z okraje společnosti – jednalo se tedy o vyloučení ze společnosti s odůvodněním špatného přístupu k práci.

Co měl říci Babiš
„Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
zdroj: Aktuálně.cz

Poté se ale z Let stal cikánský tábor, co to znamená?

To je v podstatě jiný výraz pro internační tábor určený ke koncentraci, řečeno tehdejším jazykem, cikánského obyvatelstva a jeho následného přesunu do vyhlazovacích táborů.

Zásadní rozdíl je, že do internačního tábora byly na rozdíl od tzv. pracovního svezeny celé rodiny – muži, ženy, děti, staří lidé. Účelem už není práce, ale izolace, čisté vyčlenění, vyloučení ze společnosti.

Ke změně z pracovního na cikánský tábor došlo za německé okupace v červnu 1942. Pokud jde o Romy, tak pro internaci českých Romů byly určeny Lety, pro internaci moravských Hodonín u Kunštátu.

Je rozdíl mezi internačním a koncentračním táborem?

Oba výrazy lze zaměnit, lze mluvit o koncentračních-internačních táborech. Tyto tábory koncentrují lidi na jednom místě, internují je na základě rasy, původu, víry, politického přesvědčení a izolují je od společnosti. To není jen případ nacismu, ale i dalších totalitních systémů.

Takže koncentrák není synonymem pro plynové komory?

Není. Technokratickou mluvou Třetí říše jen některé koncentrační tábory měly vyhlazovací program. Na území nacistického Německa byly stovky koncentračních táborů, ale asi osm z nich bylo vyhlazovacích jako Osvětim, Treblinka nebo Sobibor.

Nacistické vyhlazovací tábory ale nebyly záležitostí našeho území, nacházely se zejména ve východním Polsku.

Na našem území byly jen pracovní pobočky německých a rakouských koncentračních táborů. Když tedy nacisté v prosinci 1942 rozhodli o likvidaci Romů, posílali je následně transporty z Letů do vyhlazovacích táborů, např. Osvětimi-Březinky.

Co si myslíte o názoru, že jediný koncentrák na českém území byl v Brněnci?

Že jde o neznalost. Na území protektorátu bylo několik desítek poboček německých koncentračních táborů – vězni zde byli využíváni především na práci. Brněnec je známý vzhledem k osobě Oskara Schindlera, ale podobných táborů bylo přes padesát.

A pokud jde o úmrtí v koncentračních táborech?

K masovým popravám v nich na našem území nedocházelo, lidé umírali hlavně kvůli nedostatečné lékařské péči, nemocem, ale i násilí páchaném na vězních i mezi vězni samotnými – zde je temná kapitola role tzv. kápů. Z toho plyne, že v těchto podmínkách umírali hlavně děti a starší lidé.

Zahynuly stovky Romů
Do května 1943 táborem v Letech prošlo 1308 převážně Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi.
V táboře v Hodoníně bylo 1375 lidí, 207 z nich zemřelo a přes 800 bylo deportováno do Osvětimi.
zdroj: ČTK