Smyšlený příběh pro ilustraci: civilní kontrarozvědka v rámci své činnosti zaznamená hovor, v němž se jeden z účastníků svěří s přípravou konkrétního útoku na určitý cíl. Zpravodajská služba sice ihned předá informaci policii, avšak její vyšetřování nic takového neprokáže. Samotný záznam hovoru ale jako důkaz vyšetřovatelé použít nemohou.

Čtěte také: Vláda schválila pozměněný protiteroristický balíček

Právě proto zvažuje vnitro s ministerstvem spravedlnosti změnu novelou trestního řádu. „Orgány činné v trestním řízení musí mít nástroje k tomu, aby mohly postihovat všechny formy trestné činnosti, které se v souvislosti s novými hrozbami vyskytují,“ zdůvodnilo vnitro vládě svůj návrh.

Nevylučuji debatu v případě boje s terorismem, ale víme, že pod to se dá schovat spousta věcí, a bojím se zneužití.Jeroným Tejc, poslanec ČSSD

Změnu trestního řádu ale má pod palcem nejen vláda, ale především zákonodárci. A z reakcí poslanců je zřejmé, že ne všichni zvažovanou novelu podpoří. Zděšení vyvolal nápad u člena sněmovního ústavně-právního výboru a šéfa komise pro kontrolu BIS Marka Bendy (ODS).

Benda změnu odmítá

„Taková změna nepřichází v úvahu,“ řekl Právu. K zásadnímu nesouhlasu ho prý vedou příliš dlouhé zkušenosti s odposlechy, jejichž nasazení je sice také přesně vymezeno zákonem, nicméně často se používají – jak řekl – na blbosti. „Pokud by takový návrh přišel, tak bych – řečeno podle vzoru exprezidenta Klause – držel na protest před úřadem vlády hladovku,“ řekl.

Opatrný by byl také šéf výboru a člen komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). „Nevylučuji debatu v případě boje s terorismem, ale víme, že pod to se dá schovat spousta věcí, a bojím se zneužití,“ řekl.

Umím si představit, kdy u některých, nejzávažnějších trestných činů, směřujících proti národní bezpečnosti, celistvosti republiky nebo týkajících se terorismu, by ta úprava nějakou podobu mohla mít a měla šanci.Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně

Dodal, že kontrola tajných služeb je velmi omezená, a proto by opatření muselo případně jít ruku v ruce s posílením kontrolní činnosti. „Na druhé straně asi nemá logiku, aby bezpečnostní složky zachytily informaci, že se např. chystá teroristický útok, a soud nemohl na základě této informace pachatele odsoudit,“ připustil.

Vnitro tvrdí, že jeho návrhy jsou v souladu s postupy jiných států EU. Avšak podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové třeba zmíněná informace tajných služeb jako důkaz v trestním řízení není v evropských zemích úplně standardní. Připustila ale, že v některých o tom uvažují.

„Musí se postupovat velmi uvážlivě, hodnotit, jakých kategorií trestných činů by se ta úprava mohla dotknout,“ řekla Právu a dodala: „Umím si představit, kdy u některých, nejzávažnějších trestných činů, směřujících proti národní bezpečnosti, celistvosti republiky nebo týkajících se terorismu, by ta úprava nějakou podobu mohla mít a měla šanci, aby byla celospolečensky přijata.“ Platnost na všechny trestné činy ale Bradáčová vylučuje.