Hlavní obsah

Čáslavská zvládala nemoc obdivuhodně, připomněla lékařka

Olympionička Věra Čáslavská, která v úterý ve věku 74 let zemřela na rakovinu slinivky, zvládala svoji nemoc obdivuhodně. Využila naplno všech dní, které před sebou ještě měla. Ve středu to řekla předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová, šéfka komplexního onkologického centra ve Fakultní nemocnici Motol, které převzalo Čáslavskou do péče po operaci slinivky. Loni v květnu zákrok provedli lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Věra Čáslavská na snímku z roku 2015

Článek

„Byla plně informovaná, od začátku věděla, co jí je, znala rozsah nemoci i možnosti léčby a svoji perspektivu. V rámci toho se maximálně snažila využít každou minutu života a nikterak nebyla pesimistická. Její postoj k nemoci a jak to psychicky zvládla, byly obdivuhodné,” ocenila lékařka.

Právě tento optimistický postoj podle ní prodloužil slavné pacientce život. Čáslavská dostávala chemoterapii nejprve jedním, pak dalším typem kombinované léčby. „I během léčby se jí dařilo celkem dobře a zvládala při tom obdivuhodně celou řadu svých mnohých povinností v rámci olympijského výboru. Byla neustále velmi aktivní,” dodala primářka.

Pacienti chodí pozdě

Rakovina slinivky je zákeřná nemoc, jejíž příznaky, jako nechtěné hubnutí a silné bolesti zad, připomínají běžná onemocnění. Většina pacientů proto přijde k lékaři pozdě. Ročně je v Česku zjištěn tento nádor u tisícovky mužů a stejného počtu žen, 95 procent na ni zemře. Až čtvrtinu těch, kdo přišli včas, zachrání operace. Včas ale přijde jen osm až deset procent nemocných.

Pacienti s pozdě odhaleným nádorem žijí v průměru jen 4,6 měsíce. Naopak včasná radikální operace může přinést až stoprocentní vyléčení, čtvrtina operovaných pacientů přežívá deset let.

Podle docentky Prausové je základní problém u tohoto onemocnění, že dlouho může být bez příznaků, a tak pacienti přicházejí obvykle až ve velmi pokročilém stadiu.

Nádor není ani moc dobře identifikovatelný běžnými zobrazovacími metodami, jako je CT a magnetická rezonance. Průkazné je zvýšení nádorových markerů CA 19-9 nebo CEA, jejich hodnoty u zdravého člověka jsou v jednotkách, u pokročilého onemocnění dosahují tisíců.

Pacientům s včas zachyceným nádorem se odstraňuje slinivka někdy i s částí žaludku nebo slezinou. Pokud už se nádor rozšíří do těla, nejčastěji do jater, volí se léčba systémová, operace možná není. Podávají se cytostatika, obvykle ale s malým úspěchem. Běží klinické studie na využití biologické léčby a má se zkoušet také imunoterapie. „Věřím, že do budoucna se bude lépe dařit, ale zatím celosvětově výsledky nejsou příliš optimistické,” shrnula lékařka.

Nepodceňovat příznaky, radí lékaři

Základem proto podle ní zůstává včasné odhalení nemoci a operace. Lidé by neměli přehlížet možné varující příznaky, jako nechtěné hubnutí a nechutenství, problémy s trávením a neurčité bolesti na pravé straně či ve středu břicha. U těch, kteří mají postiženou spíše hlavu slinivky, sousedící s játry, se může nemoc projevit zežloutnutím, jak nádor ucpe žlučové cesty. Ti, kteří mají postižený ocas slinivky, tedy levou stranu břicha, mohou mít až kruté bolesti zad, jak nádor tlačí na kořeny vycházející z míchy. Úlevu jim přináší, když si kleknou na všechny čtyři, břicho vyvěsí, tím se nádor od páteře oddálí a bolest ustane. Kdo tuto zkušenost má, měl by se podle Prausové rozhodně dát vyšetřit.

První vyšetření poskytne praktický lékař, podrobné vyšetření pak gastroenterolog či internista, kteří odesílají pacienta s nálezem do některého z 13 komplexních onkologických center.

Reklama

Související články

Zemřela Věra Čáslavská

Bývalá československá sportovní gymnastka Věra Čáslavská v úterý zemřela ve věku 74 let. Uvedl to Český rozhlas Radiožurnál, kterému informaci potvrdila...

Výběr článků

Načítám