Zjistili to vědci v mezinárodní studii sledující 29 zemí, uvedl spoluautor a ředitel Národního ústavu duševního zdraví, profesor Cyril Höschl.

Studie podle něho vyvrátila názor, že sebevražednost je úzce provázána s ekonomickou krizí a že v jejím důsledku sebevražd přibylo.

Nejvíce sebevražd v roce 1970

„Ukazuje se, že podnebí je silnějším faktorem než ekonomické vlivy,“ řekl. „Napříč státy zasaženými krizí se táhne pásmo od jihu k severovýchodu – sebevražednost je nejvyšší v pobaltských zemích a Rusku. Zjednodušeně řečeno platí, že pokud je ve společnosti větší nezaměstnanost a zároveň větší zima, bude sebevražednost vyšší,“ vysvětlil Höschl.

Naopak v Řecku silně postiženém krizí stoupla sebevražednost jen málo proti dalším oblastem. „Kritici mohou namítat, že to lze připsat náboženství, společnost je však dnes již dost sekularizovaná a není více religiózní než Slovensko, kde je sebevražednost mnohem vyšší,“ uvedl Höschl.

Muži páchají sebevraždy častěji

Počet lidí, kteří dobrovolně končí svůj život sebevraždou, měl od 2. poloviny 70. let 20. století klesající trend, uvádí Český statistický úřad. Prozatím nejnižší počet zemřelých sebevraždou byl zaznamenán v letech 2006–2008, kdy svůj život sebevraždou ročně ukončilo 1400 či méně osob.

V posledních šesti letech byl počet sebevražd mírně vyšší (1488 v roce 2014). Poválečné maximum patří roku 1970 s 2824 zemřelými sebevraždou.

Tendenci ukončit svůj život sami měli vždy výrazně vyšší muži než ženy, uvádějí statistici. Počet sebevražd mužů byl po celou 2. polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem sebevražd žen. Od devadesátých let se převaha mužů postupně zvýšila. V letech 2010 až 2014 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4 až 5 sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo v průměru ročně 1288 mužů a jen 272 žen.

Nejčastějším způsobem oběšení

Počet sebevražd na sto tisíc obyvatel daného věku se postupně s věkem zvyšuje až k maximu kolem 50. roku, po 60. roku věku jich opět relativně ubývá. Nejvíce lidí volí pro svou dobrovolnou smrt oběšení, přičemž u mužů tento způsob převažuje výrazněji než u žen.

Oběšením umírá více než 60 % sebevrahů-mužů (64 % v období 2010–2014), zatímco mezi ženami obvykle 40–45 % (42 % v období 2010–2014).

Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy je u žen otrávení (21 %), a to i přesto, že počet i relativní váha takto zemřelých osob mezi zemřelými sebevraždou se v průběhu desetiletí významně snížily. Svůj vliv zde určitě měla změna způsobu vytápění domácností, větší bezpečnost plynových spotřebičů apod. U mužů je druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy v současné době zastřelení (13 %), které je u žen evidováno naopak zřídka (2 %). Další větší skupinu sebevražd (zejména u žen) naplňují sebevraždy skokem z výše (7 % u mužů a 18 % u žen).

Kritické jaro

Podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o Vánocích (více si uvědomují svou osamělost) nebo na podzim (chmurná nálada). Naopak prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd (v období 2010–2014 průměrně 103, tj. necelých 7 % ročního počtu). Maximální počet zemřelých sebevraždou vykazují jarní měsíce, za poslední pětileté období to byl březen a duben (průměrně 146 úmrtí za měsíc, tj. 9,4 % ročního počtu v každém měsíci).

Sebevražednost se mění nejen podle měsíců, ale i podle dnů v týdnu, konstatují statistici. Zatímco celkový počet zemřelých je do jednotlivých dnů v týdnu rozložen v podstatě rovnoměrně (14 % na den v rámci týdne), sebevražd je relativně mírně více v pondělí (16,5 % v období 2010–2014) a méně ve dnech víkendu (13 %). V průměru denně spáchalo sebevraždu pět osob.