Podle ministerstva práce a sociálních věcí je růst dán zejména tím, že od zavedení dávky v roce 2007 rostou ceny nájmů, energií a dalších nákladů na bydlení, od nichž se nárok na příspěvek a jeho výpočet odvíjejí. Příjmy domácností však, zejména v období krize, zůstávaly stejné.

Jak popsal Právu náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek, teprve v roce 2014 se náklady na bydlení začaly snižovat, což se odrazilo také na výplatě dávek. Trend je patrný nejen při pohledu na vývoj počtu příjemců, ale i na počtech vyplacených příspěvků. „Tento jev je podstatný zejména u domácností jednotlivců a neúplných rodin,“ doplnil.

Hlavně senioři a samoživitelky

Podle statistik ministerstva téměř třetinu příjemců dávek tvoří domácnosti o jednom rodiči s malými dětmi. Osamělí penzisté tvoří další čtvrtinu. Právě situace této části společnosti je nejtíživější. Například paní Adéla se do bytu v širším centru Prahy nastěhovala s manželem ještě před revolucí. Dnes už je sama a zdraví jí neslouží. Důchod má kolem 10 500 korun a za nájem, svoz odpadků či inkaso dá celkem sedm tisíc.

Je naprosto správné, že lidé, kteří na to mají nárok, se přestávají stydět a prostě si o tu pomoc v nouzi řeknouŠtěpán Ripka, Platforma pro sociální bydlení

Jelikož podle zákonných norem je její situace na hraně důstojného živobytí, přispívá jí stát na bydlení částkou zhruba 3400 měsíčně. Bez toho by na stará kolena musela pryč.

Jak se vyvíjel příspěvek na bydlení
Rok Náklady Příjemci
2011 4,641 mld. 142 626
2012 5,732 mld. 164 505
2013 7,403 mld. 195 974
2014 8,844 mld. 221 495
2015 9,186 mld. 224 290

Podle znalců terénu však nejde jen o ekonomické vlivy, které se podepisují na proměnách cifer.

„Změnilo se také to, že lidé, kteří na příspěvek na bydlení měli nárok, si o něj opravdu šli zažádat. To, že si někdo o příspěvek zažádal, bylo dříve bráno jako ostuda. Ale za těch pět let se spousta lidí naučila, že už to sami nezvládají a že musí na úřad,“ řekl Právu Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

Vyplácí se až 19 tisíc

„Že se ten počet zvyšuje, je pro mě dobrá zpráva. Když lidé bydlí v bytech, vynakládají velkou část svých příjmů na bydlení, tak jim pak nezbývá na další potřeby – seniorům třeba na léky. Je naprosto správné, že lidé, kteří na to mají nárok, se přestávají stydět a prostě si o tu pomoc v nouzi řeknou,“ dodal.

Nárok na příspěvek na bydlení mají domácnosti, které se svými příjmy nevystačí na chod domácnosti a další potřeby. Vzniká, pokud 30 procent příjmu domácnosti všech osob, které v ní mají trvalé bydliště, nepokryje náklady na bydlení. A je jedno, pokud bydlí v nájmu, nebo ve vlastním bytě.

Příspěvek pokryje zbytek nákladů, pokud nepřesahuje oblastní normativy. V tom případě končí právě na zákonem daném normativu. Ten se různí podle aglomerace, počtu osob a vztahu k bydlišti. Nejčastěji žijí příjemci příspěvků v nájmu – 69 procent.

Jestliže si třeba v Praze pronajímá byt čtyři a více osob, normativ vyčíslený pro letošní rok sahá až k 18 947 korunám. Protipólem je pak normativ vztahující se k bydlení jedné osoby v obci s méně než 10 tisíci obyvatel. Ten dělá 4811 měsíčně. U vlastníků bytů jsou normativy podstatně nižší.

 Vyplácené dávky
Příspěvek na bydlení je dávka ze systému státní sociální podpory a má za cíl udržet domácnosti na trhu s nájemními byty a ve vlastních bytech.
Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi a má zajistit úhradu nezbytných nákladů na bydlení.

Příjemci nemusí mít v daném bydlení trvalé bydliště a mají k němu jiný právní vztah, než je nájem nebo vlastnictví.

Doplácí se i na náklady, které přesahují normativy. Nicméně nesmí být přesažena částka tzv. obvyklého nájemného. Bydlení také musí splňovat různé technické a hygienické parametry.

Při posuzování nároku se berou v potaz příjmy, sociální a majetkové poměry osob nebo třeba snaha zajistit si příjmy vlastními silami.