Výjimku dostanou pouze ty akce, které budou včetně konkrétního data konání uvedeny v obecně závazné vyhlášce daného města nebo obce.

Tu ovšem obce v praxi vydávají třeba i jen jednou za rok. Ukládá to novela přestupkového zákona, kterou už loni v létě schválili zákonodárci.

Bude hrozit i zákaz pobytu

Dosud obce měly v souladu se zákonem také možnost dávat pořadatelům veřejných i soukromých akcí, často plánovaných jen několik týdnů či dokonce dnů předem, svolení, aby mohly pokračovat i po 22. hodině, kdy začíná doba nočního klidu (ta končí v šest hodin ráno).

Nově všichni organizátoři soukromých i veřejných venkovních akcí je budou muset mít uvedeny v obecní vyhlášce. Jinak budou muset skutečně skončit do 22 hodin. Pokud se tak nestane, budou pořadatelé riskovat, že na udání přijede policie.

Ministerstvo: obce obcházely zákon

Za přestupek rušení nočního klidu hrozí pokuta do 5000 korun plus zákaz pobytu v obci. Ministerstvo vnitra (MV) novelu zákona o přestupcích zdůvodňuje tím, že obce při vydávání výjimek obcházely zákon, protože nevydávaly rozhodnutí ve správním řízení. Proto jim je tato možnost do budoucna odňata.

MV se přitom opírá o rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS). Ten ve svém nálezu z letošního 7. června judikoval, že výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé žijící v obci mohli počet a rozložení částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat.

„Zrušením možnosti posuzovat individuální případy je obcím odebírán efektivní nástroj regulace nočního klidu na svém území. Nelze totiž obecnou vyhláškou zohlednit veškeré okolnosti každého jednotlivého případu, který si žádá výjimku ze stanovené doby nočního klidu,“ řekla Právu advokátka Veronika Žánová ze společnosti Vilímková, Dudák & Partners.

Podle ní se může jednat o nepřiměřený zásah do ústavně garantovaného práva samosprávy.

Podle našeho názoru lze obcházení zákona řešit i jinými postupyVeronika Žánová, advokátka

„Podle našeho názoru lze obcházení zákona, děje-li se vůbec, řešit jinými přiměřenými postupy než odnětím nástroje samého. Citovaný nález Ústavního soudu přitom odnětí tohoto nástroje ani nepožaduje,“ upozorňuje Žánová.

Navíc jde podle ní o zcela opačný trend než v případě regulace nočního klidu u provozovatelů veřejných produkcí, která nově závisí na individuálních rozhodnutích hygienických stanic.

Řada akcí se předvídat nedá

Starostové, kteří mají vydávání obecně závazných vyhlášek na starosti, upozorňují, že je řada akcí, které se nedají dopředu předvídat. Například neplánované rodinné sešlosti či hromadné sledování televizních sportovních přenosů, které se obvykle protáhnou až za 22. hodinu.

„Je třeba najít takové řešení, které bude v souladu s nálezem Ústavního soudu. Mezi akce dané do vyhlášky by měly patřit například národní soutěže či různá mistrovství. Zjednodušeně události ,nadmístního‘ charakteru. Nelze totiž předvídat, kdo vyhraje, a je logické, že pokud se tak stane, lidé budou chtít slavit i po desáté hodině večer,“ řekl Právu předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Ministerstvo vnitra, které s novelou přestupkového zákona přišlo, má do konce srpna připravit vzor obecně závazné vyhlášky.

„Z nálezu Ústavního soudu jasně vyplývá, jak podle něj mají být výjimečné případy, kdy je doba nočního klidu kratší nebo žádná,“ sdělila Právu mluvčí MV Martina Němcová.