Hoax je anglický výraz pro klamnou zprávu či nebezpečnou mystifikaci. Do „dobrých rad“ například spadá údajný záchranný PIN, se kterým, když ho při výběru karty, ke kterému vás někdo nutí, použijete, vyberete sice peníze z účtu, ale zalarmujete tím i policii.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

„Máte-li 1234, tak zadáte 4321, automat vám peníze přesto vydá, ale též současně přivolá policii, která vám přijde na pomoc,“ píše se v typické klamné řetězové zprávě.

Napuštěné pomeranče

Bankéři si však klepou na čelo. „Zpráva o tom, že zadání PIN do bankomatu odzadu umožní výběr hotovosti a zalarmuje policii, je zcela nesmyslná. Ke každé kartě patří jedinečný PIN. Pouze správně zadaný PIN umožní provádět v bankomatu transakce s kartou,“ řekla Právu Vladimíra Raclavská z klientského centra České spořitelny.

Pak jsou tu též oblíbené poplašné zprávy týkající se potravin. Například pomeranče, u nichž se objevuje po rozříznutí na některých místech podezřele červená dužina.

To jsou podle dalšího hoaxu pomeranče z Libye, které někdo záměrně napustil krví nakaženou virem HIV, což prý už zjistila chorvatská celní služba.

Jiří Stupka ze Státního zdravotního ústavu zdůraznil, že na fotografiích, které adresáty děsily, není zřejmé, že by byly pomeranče čímkoli napuštěny. Jako logické zdůvodnění se nabízí částečná mutace tzv. krvavými, tedy červenými pomeranči.

A uklidňuje, že ani kdyby šlo o krev, rozhodně by nikoho nenakazila virem HIV. „Není možné se nakazit virem HIV tímto způsobem, protože vir HIV nepřežije dlouho mimo lidské tělo, takže možnost infikovat se tímto způsobem není možná,“ dodal Stupka.

Dlouho českým internetem také kolovala fáma, že mléko v tetrapaku, které se nespotřebuje do konce doby trvanlivosti, prodejce vrátí výrobci. Ten obal otevře, mléko převaří a opět zabalí.

Na tuto fámu v minulosti reagoval Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy ČR: „Nedovedu si představit, že by se nějaké firmě vyplatilo stáhnout mléko z tržní sítě a znovu pasterizovat. V tetrapaku není mléko pasterované, ale podrobené UHT ohřevu. To se znovu tepelně ošetřit nedá.“

Dávky přes 50 tisíc?

Časté jsou fámy týkající se romské komunity. S jednou se svěřila kamarádka ženy, jež se živí vyřizováním úvěrů. Kamarádka podle pisatelky přišla na schůzku s klientkou, která jí do telefonu sdělila, že její příjem ze sociálky je 45 tisíc a 13 tisíc bere manžel.

Samozřejmě autorka hoaxu dodala, že přítelkyně na schůzku šla, protože v telefonu neslyšela „cikánský přízvuk“.

„Předložila mi oficiální papír ze sociálky, kde bylo zřejmé, že měsíčně má příjem ze sociálních dávek 45 600 Kč a výměr invalidního důchodu manžela na 13 700 korun. Měla pět nezletilých dětí, jedna dcera údajně špatně vidí, takže je od dětství v invalidním důchodu a pobírá přes třináct tisíc,“ popsala zkušenost přítelkyně autorka šířené informace.

I to se dočkalo reakce Ministerstva práce a sociální věcí (MPSV) ČR. „Váš e-mail spadá do kategorie hoaxů, kterých na MPSV dorazí několik denně. Mají různé údaje, ale téměř vždy se týkají romských občanů. Dle našeho zjištění se ani jeden z těchto e-mailů nezakládá na pravdě,“ reagovala tehdy mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

„Dávky pomoci v hmotné nouzi je možné přiznat až na základě provedeného sociálního šetření a po splnění zákonem stanovených podmínek. Šetřením se zjišťuje sociální a majetková situace všech posuzovaných osob,“ uvedla Plívová. Těžko by tak úřad schválil dávky v hmotné nouzi rodině s příjmem okolo čtyřiceti tisíc korun…