Mince objevil nálezce loni poblíž Horních Rápotic u Humpolce na Pelhřimovsku.  Podle odborného posudku Puncovního úřadu je jejich hodnota 291 669 korun. Dále se podle Novotného hodnotí i cena na sběratelském trhu, která přesahuje tři milióny korun, a pak také kulturně historická cena, která se v současnosti vzhledem ke struktuře nalezených mincí pohybuje kolem 9,5 miliónu korun.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

"Máme zájem na tom, aby nálezci podobných pokladů byli náležitě oceněni nad rámec zákonných nároků, aby hodnotné nálezy nekončily například na černém trhu," řekl Novotný.

O celkové odměně pro nálezce rozhodnou definitivně krajští zastupitelé 13. září.

Původ pokladu nejasný

Mince uložené v keramické nádobě našel nálezce v lese na okraji pole u Horních Rápotic. Poklad obsahoval 341 mincí, z toho 55 zlatých. Pocházejí z období třicetileté války. Nejstarší jsou z druhé poloviny 16. století, většina jich byla ražena v první polovině 17. století.

V pokladu jsou zastoupeny mince holandské, španělské, rakouské a polské, jsou mezi nimi také mince ze Sedmihradska a z Osmanské říše z území Egypta.

Kromě historické ceny je podle ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Jiřího Jedličky unikátní zejména skutečnost, že poctivý nálezce poklad předal muzeu.

"Předpokládáme, že 90 procent podobných nálezů lidé neodevzdají," řekl Jedlička už dříve ČTK.

Podle jedné z hypotéz mohl být vlastníkem mincí měšťan nebo obchodník se suknem z Humpolce, jenž nechtěl mít peníze v neklidné době třicetileté války uložené doma.

Muzeum chce podle Jedličky ve spolupráci s krajskou knihovnou požádat veřejnost, aby zkusila vymyslet příběh osvětlující původ pokladu.