O co jde? Podle žalobců se měl Sedláček v roce 2008 jako vrchní ředitel ministerstva zahraničí (MZV) údajně dopustit zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Státní zástupci tvrdí, že se prezentační akce neuskutečnily, ačkoli za ně MZV zaplatilo zhruba 1,5 miliónu Kč.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

Obvodní soud pro Prahu 1 přitom čtyřikrát po posouzení důkazů i svědků konstatoval, že akce proběhly, a MZV navíc již před třemi lety stáhlo svůj požadavek na náhradu škody, protože úřad uznal, že žádná újma nevznikla. Spolu se Sedláčkem soud osvobodil opakovaně i další dva obžalované.

„Všechny okolnosti tohoto případu svědčí o umělém vytvoření problému, který nikdy neexistoval,“ uvedla v posledním odůvodnění z 9. května soudkyně Věra Bártová, které má Právo k dispozici.

Jejich argumentace je stále stejná, opírají se o výpověď jednoho svědka, ostatní důkazy přehlížejí. Je tam úporná snaha, aby došlo k odsouzení.Josef Lžičař, obhájce

Sedláček, který v minulosti vedl česká centra ve Vídni a v Moskvě a působil jako ambasador v Kazachstánu a Kyrgyzstánu, se musel vrátit z Thajska v roce 2011 po pouhých dvou měsících. Podle něj mu kauza, která se stále vleče, ničí osobní i profesní život. Důvěru v policii a státní zastupitelství prý dávno ztratil.

„Již dvakrát bylo v jednání zařazení mé a mého kolegy na vedoucí diplomatická místa, vždy to ale bylo kvůli pokračujícímu řízení přerušeno. Nekončící stres a nejistota mi zkomplikovaly rodinný život a způsobily zdravotní problémy i finanční potíže,“ svěřil se Právu.

Nevypořádali se s důkazy

Obvodní státní zastupitelství v Praze 1 ale i po čtvrtém osvobozujícím verdiktu zůstává neoblomné a opět se odvolalo. Rozhodnutí je nyní na městském soudu, který se v minulosti již třikrát se žalobci ztotožnil a věc vrátil k novému rozhodnutí. Naposledy nařídil, aby kauzu projednával nový senát, ten ale také vynesl osvobozující rozsudek.

„Odvolání bylo podáno z toho důvodu, že státní zástupce je toho názoru, že prvoinstanční soud se nevypořádal se všemi důkazy komplexně a zejména nepřihlédl k důkazům svědčícím v neprospěch obžalovaných,“ sdělila Právu náměstkyně obvodního státního zástupce pro Prahu 1 Karolína Fialová.

„Názor prvoinstančního soudu ohledně umělého vytvoření problému, který nikdy neexistoval, nemá dle zdejšího státního zástupce oporu v provedeném dokazování a takto se ani nikdy nevyjádřil odvolací soud,“ dodala.

Točí se v kruhu

Podle Sedláčkova obhájce Josefa Lžičaře se ale státní zástupci točí v kruhu. Za padesát let, co se pohybuje v advokacii, jde prý o ojedinělý případ.

„Jejich argumentace je stále stejná, opírají se o výpověď jednoho svědka, ostatní důkazy přehlížejí. Rozsudek obvodního soudu vždy zrušil městský soud, protože se mu nelíbilo a nezdálo, že by soudkyně prvního stupně postupovala správně. Vyměnili ji, ale teď nová soudkyně dospěla k závěru, že nemá důvod, aby rozhodla obráceně. Je tam úporná snaha, aby došlo k odsouzení,“ tvrdí Lžičař.

Podle advokáta to ilustruje stav justice. „Řízení má být rychlé a spravedlivé. Tento ping-pong nesvědčí o ničem dobrém,“ dodal.

Pelikán: Šest let nic hezkého není

Nad délkou kauzy, která trvá asi 1900 dní, pozvedl obočí i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Podle statistik webu mapaprutahu.cz je přitom délka trestních řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 průměrně 140 dní.

„To, co je hloupé nebo nepříjemné, není to, že si případ soudy mezi sebou několikrát přehodí, ale to, že to tak dlouho trvá. Objektivně vzato, ten výsledek nic hezkého není. Neznám ten případ, ale tak by to úplně končit nemělo,“ řekl Právu.

Cesta ke spravedlnosti je někdy složitá.Robert Pelikán, ministr spravedlnosti

Pelikán uznal, že někdy k letitým průtahům dochází. „V trestním řízení se požaduje, aby ve věci rozhodoval prvostupňový soud. Druhostupňový soud mu může dát nějaké představy, ale nemůže to udělat za něj. Pokud dojde k silnému nesouladu mezi soudy, tak to bohužel může skončit takovýmto několikaletým ping-pongem,“ podotkl.

Druhostupňový soud by podle ministra měl dát jasné poučení, co chce, aby prvostupňový soud udělal jinak. „Ten by neměl rebelovat, ale měl by se tím poučením řídit. Kdyby se poučení zpronevěřil, tak případ druhostupňový soud může na prvním stupni poukázat jinému soudci,“ vysvětlil ministr Pelikán.

Na dotaz, co tak dlouho táhnoucí se případ vypovídá o justici, odpověděl: „Možná jen to, že cesta ke spravedlnosti je někdy složitá. Existují případy, kdy v dobré víře si soudci na obou instancích myslí různé věci. Dříve nebo později se soudy sjednotí a pak je možnost odvolání. Systém má logiku, holt v tisících případů se objeví nějaký, kde to nezafunguje, tak jak má.“