Hlavní obsah

Sovětské jaderné hlavice vystřídaly tuny peněz. Podívejte se do Atom muzea v Brdech

Novinky, Aneta Lednová

Dvoje téměř sedmitunová vrata chránila útroby sovětského úložiště jaderných hlavic v Brdech. Do zázemí se dostalo za socialismu jen osm pověřených pracovníků. Areál byl pod přísnou ostrahou, o pravém účelu skoro nikdo nevěděl. My jsme se do podzemních prostor zajeli podívat.

Na našem území se dochovalo úložiště sovětských jaderných zbraníVideo: Aneta Lednová, Novinky

 
Článek

V šedesátých letech nechal bývalý Sovětský svaz vybudovat úložiště jaderných zbraní v podzemních bunkrech v NDR, Maďarsku, Polsku, Bulharsku a Československu. V roce 1990 nechala Sovětská armáda prostory vyklidit. U většiny z nich byly zasypány nebo zabetonovány hlavní vchody, aby se do nich nikdo nedostal. Některé si nechala armáda pro své účely a z některých se stalo muzeum.

Přesně takto je v současné době využíván areál Javor 51 u Spáleného Poříčí na Plzeňsku. Zpřístupněn je veřejnosti a díky dobrovolníkům z Nadace Železná opona zde vzniklo muzeum zabývající se jadernou atomovou válkou. Pravidelné prohlídky jsou od dubna do listopadu, a to každou sobotu od 13 hodin. Více informací naleznete na www.atommuzeum.cz.

Za socialismu byly tyto prostory přísně utajovány. „Působili zde vojáci základní služby, těch bylo kolem 140. Ti skutečně nevěděli, co hlídají. V technickém zázemí se pohybovalo okolo dvaceti specialistů a přímo do bunkrů smělo jen osm vysokých důstojníků pouze na monitorování a údržbu jaderných hlavic, aby byly kdykoliv připraveny k nasazení,“ popsal Novinkám technik Atom muzea Brdy Milan Skočovský.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Do těchto míst mohlo jen osm vysokých důstojníků

Úložiště bylo podřízeno speciálnímu velícímu bunkru GUMO 12, který řídil všechny jaderné operace Sovětského svazu. „Jako voják základní služby jsem byl u raketového oddílu a se sovětskou armádou jsme cvičili. V případě ostrého nasazení by tyto sklady vydávaly jaderné hlavice a na nás by pak bylo je použít,“ řekl Milan Skočovský.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Tyto prostory byly určeny pro uskladnění jaderných hlavic

Do podzemního bunkru se vešlo až šedesát kusů jaderných hlavic. Ty se transportovaly výhradně několikatunovými vraty. Pověření pracovníci se do podzemí ale dostávali speciálním vchodem. Z nenápadné plechové boudy vedla šachta, která byla uzavřena dvojicí ponorkových dveří.

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Hlavice se transportovaly výhradně přes dvoje téměř sedmitunová vrata

V devadesátých letech byly pak podzemní prostory využity jako sklad pro několik stovek tun bankovek a mincí, které se stáhly z oběhu. Na pět let byly do Brd z tovární haly v Ústí také převezeny ostatky více než čtyř tisíc bývalých vojáků wehrmachtu. Ti jsou nyní pohřbeni na vojenském hřbitově v Chebu.

Reklama

Výběr článků

Načítám