„Je to jeden ze způsobů řešení restitučního sporu, který je přijatelnější než soud,“ řekl k převodu kostelů na obce kancléř plzeňského biskupství Ján Grajcár. Podle nového plzeňského biskupa Tomáše Holuba nabízí takovéto převody pouze plzeňská diecéze, protože se již od války a odsunu Němců potýká s nadbytkem nevyužívaných kostelů a jejich postupným chátráním.

„Mnohdy jde o kostely, které nemají živou komunitu, nebo jde o komunity malé a kostely neodpovídají jejich velikosti. Protože byly stavěné pro obyvatelstvo, které naši předkové odsud odsunuli,“ řekl Právu Holub. Dodal, že diecéze takto nabízí obcím nepotřebné kostely již řadu let a počet dohod se blíží stovce.

Ale ne všichni starostové jsou s podmínkami katolíků spokojeni. Příkladem mohou být Janovice na Klatovsku. „Církev nám nejprve oznámila, že má v Janovicích pozemky, které jí historicky patří a které jsou v katastru v majetku obce. A že si na ně bude dělat nárok,“ uvedl starosta Michal Linhart.

Na prvním jednání dostala podle Linharta obec návrh, že v případě, že by si převzala do majetku místní kostel sv. Křtitele, tak by si církev pozemky, které považuje za vlastní, nenárokovala.

Návrh dohody starostu zaskočil

„Postavili jsme se k tomu čelem, a než abychom šli do soudního sporu, tak jsme se rozhodli vyjít církvi vstříc. Zastupitelstvo rozhodlo, že jsme ochotni kostel převzít. Navíc ho považujeme za jednu z mála významných památek, které tu máme,“ pokračoval Linhart.

Rozčarování přišlo v okamžiku, kdy z biskupství dorazil návrh darovací smlouvy. „Byla pro nás naprosto nepřijatelná. Požadovali závazky typu, že nesmíme majetek zastavit, nesmíme sami rozhodovat o tom, jaké akce se v kostele budou konat,“ vypočítával starosta.

„Všechno, co by se týkalo kostela, muselo být předem odsouhlaseno církví,“ konstatoval starosta. Dodal, že pokud má obec něco vlastnit, tak chce, aby si o tom mohla sama rozhodovat.

„Jestliže se k tomu církev postavila tímto způsobem, tak pro nás taková dohoda nepřichází v úvahu. Dali jsme na vědomí biskupství, že za těchto podmínek nejsme ochotni kostel převzít. Zatím nemáme žádnou odezvu,“ sdělil starosta.

Osobně se přiklání spíše k formě jakéhosi patronství, kdy by se obec podílela na opravách a údržbě kostela. „Nám jde především o to, aby nějak slušně vypadal,“ uzavřel Linhart.

Žaloba poběží dál

Podle Holuba je ale pochopitelné, že církev trvá na tom, aby kostely zůstaly kostely. „Když to řeknu otevřeně. Raději ať kostel spadne, než by měla symbolika vztahu člověka s Bohem z té obce zmizet,“ uvedl biskup.

Podobnou nabídku dostalo i město Starý Plzenec. „U nás se to setkalo s velkou nevolí místních farníků, neboť kostely odjakživa patřily církvi. Připadá mi to, jako když máte doma barák a řeknete si, že za 30 let ho už nebudu moci opravovat, protože na to nebudu mít. No tak ho převedu sousedovi, budu tam ale dál bydlet a soused se mi o něj bude starat,“ prohlásila starostka města Vlasta Doláková.

Dodala, že žaloba církve na navrácení majetku u soudu tak dál poběží. V Bezděkově na Klatovsku zase reagovala radnice na návrh církve tím, že by s kostelem chtěla ještě převést objekt místní fary, kterou by prodala a měla by do budoucna zajištěné peníze na opravu svatostánku.

V Nezdicích u Přeštic se dohodli

„S tím biskupství nesouhlasilo a faru prodalo samo. Proto jsme odmítli kostel převzít,“ sdělil starosta obce Josef Červený. Kde na nabídku církve kývli, je obec Nezdice u Přeštic.

„Kostel je dominantou obce, a než aby nám ji tady hyzdil, tak jsme se s církví dohodli. Bylo to v období, kdy jsme měli možnost získat peníze z evropských fondů na rozvoj venkova. Za pět miliónů jsme objekt odvodnili, opravili střechu, fasádu, okna a dveře,“ řekla starostka Jana Bouchnerová.

Podle ní si vedení obce uvědomuje, že je to zátěž i do budoucna. „Nejde o to, kostel jen opravit, ale musíte pořád myslet na to, že je třeba investovat do údržby. Každý rok dáváme něco stranou z obecního rozpočtu, ale hlavně se snažíme získávat peníze přes dotace. Počítáme i s veřejnými sbírkami. Teď například máme jednu vyhlášenou na renovaci obrazů křížové cesty,“ uvedla na závěr Bouchnerová.

Podle restitučního zákona musí církvím vydávat jejich bývalý majetek pouze státní instituce, nikoli obce a kraje. Církve ale mohou u soudů žádat, aby byly nezákonné převody ze státu na obce a kraje zrušeny, a poté majetek chtít v rámci restitucí.