Obrátilo se proto na Policii ČR s podnětem k prošetření, neboť by se prý mohlo jednat o trestný čin podvodu. V podnětu konkrétně jmenuje církevní představitele, kteří se měli trestného činu dopustit.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

Právu potvrdil krajský policejní mluvčí Jiří Matzner, že kriminalisté se už začali případem zabývat. Ale pokud nebude o podnětu rozhodnuto, nechce se k němu vyjadřovat.

„Myslíme, že církev dostala v restitucích, na co měla nárok, a ještě obdržela 59 miliard jako odškodnění, což by mělo zahrnovat věci, které už se v současnosti nedají vydat nebo byly v minulosti překoupeny. Český stát rybářství v letech 91 a 92 zprivatizoval a církve nyní přicházejí s požadavky na to, co státu prodaly, nebo dokonce požadovaný majetek byl kolaborantů. To podle našeho názoru není v pořádku,“ shrnul Právu výhrady třeboňských rybářů předseda představenstva akciové společnosti Rybářství Třeboň Jan Hůda.

Dodal, že se jedná o několik rybníků, i když, jak připouští, nejde o ty největší, rozhodně nejsou bezvýznamné.

Jejich plocha se pohybuje od pěti do deseti hektarů a celková hodnota je v desítkách miliónů korun. Na Českobudějovicku se jedná například o rybník Čakovec, který chtějí cisterciáci z Vyššího Brodu.

Církve požadují 28 tisíc hektarů půdy

Požadavky ale přicházejí i od jednotlivých farností a týkají se rybníků na Třeboňsku. Rybáře rozzlobilo, že cisterciáci a farnosti dali rybáře k soudu bez jakéhokoliv jednání.

„Poradili jsme se s advokátní kanceláří a dospěli k názoru, že to není v pořádku a mohlo by se dokonce jednat o trestný čin. Naše trpělivost přetekla,“ zdůraznil Hůda.

Požadování nemovitých i movitých statků zahrnutých do peněžního odškodnění vnímáme jako protiprávní snahu žalobců získat dvojité plnění Hana Šťastná, ředitelka úřadu Regionální agrární komory Jihočeského kraje

Výrazné výhrady k postupu církve má i Jihočeská agrární komora. Její vedení považuje církevní žaloby zpochybňující legitimitu nabytí bývalých církevních hospodářství dotčenými členskými subjekty za do nebe volající a ránu pod pás.

„Požadování nemovitých i movitých statků zahrnutých do peněžního odškodnění vnímáme jako protiprávní snahu žalobců získat dvojité plnění. Byli jsme ujišťováni, že církevní požadavky se nebudou týkat majetku převedeného na obce, kraje, podnikatele či soukromé osoby před rokem 2006,“ poznamenala ředitelka úřadu Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.

Nespravedlnost vidí v rozdílu ve způsobu ocenění církevních nároků oproti peněžnímu vyčíslení nároků fyzických osob – restituentů.

„Pokud si dobře vzpomínám, tyto osoby za nevydanou zemědělskou půdu dostaly kompenzaci ve výši od jedné do deseti korun za metr čtvereční. Církevní zemědělské pozemky však byly oceňovány v průměru přes 44 korun za metr čtvereční,“ doplňuje ředitelka.

Upřesnila, že v Jihočeském kraji se náboženská společenství domáhají vydání přibližně 28 tisíc hektarů půdy, z toho téměř 10 tisíc hektarů lesů.