Hlavní obsah

Pouť smíření v Brně opět vyvolala rozporuplné reakce

Právo, mh

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Sobota byla v Brně a na Brněnsku ve znamení gest, která souvisí s ne vždy příjemnými vzpomínkami na období druhé světové války. Z Pohořelic do Brna, tedy symbolicky opačným směrem než v roce 1945, se uskutečnil již desátý ročník Pouti smíření, což je pochod na trase, kudy museli odejít v květnu 1945 brněnští Němci při divokém odsunu. Na trasu dlouhou 30 kilometrů se letos vydaly asi dvě stovky lidí včetně účastníků z blízkého Rakouska.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Pouť smíření vycházela z místa tábora na trase pochodu, které je dnes pietou smutných poválečných činů.

Článek

Proti omluvám se v Brně vyjadřovali členové Klubu českého pohraničí, kteří protestovali mimo jiné i proti projevům smíření primátora Petra Vokřála (ANO), který se pochodu zúčastnil i se svým náměstkem Matějem Hollanem (Žít Brno).

Hollan uvedl, že pochod smrti byl příkladem nepřípustné odplaty na nevinných. „Pokud nedokážeme pohlížet na minulost bez zmizíkování nepohodlných míst, nemůžeme být schopni vyrovnat se ani s přítomností," řekl.

Při odsunu, který proběhl 30 a 31. května 1945, muselo podle historiků z Brna odejít 19 500 osob a nejméně 1700 lidí na cestě do Rakouska zemřelo.

Odpůrci pouti smíření vyjádřili svůj nesouhlas protestem a následným pochodem s  peticí na brněnský magistrát.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Žádné další omluvy si nepřejí odpůrci pochodu, kteří si dali sraz v Brně u sochy T.G.M.

V sobotu se v Brně uskutečnil i třetí pietní akt. Při něm položili věnec hejtman Michal Hašek spolu s bývalým primátorem Romanem Onderkou u sochy někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám