Ani ve středu se poslanci ústavně-právního výboru nedohodli, jestli ze zákona vyjmout budějovický Budvar, Českou televizi, Český rozhlas či veřejné nemocnice.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

Výjimku pro Budvar navrhl místopředseda KDU-ČSLSněmovny Jan Bartošek. Tvrdí, že kdyby měl Budvar zveřejňovat všechny smlouvy na internetu, podnik by to poškodilo.

„Tyto smlouvy obsahují informace zneužitelné v konkurenčním boji. Bavíme-li se o veřejných financích, zveřejňujme smlouvy těch, kdo pobírají dotace, například neziskovek. Budvar, stejně jako jiné firmy, se tam neměl vůbec ocitnout,“ řekl Bartošek.

Ředitel Budvaru Jiří Boček na jednání podotkl, že má analýzy advokátních firem i Úřadu pro hospodářskou soutěž, podle nichž by se Budvar dostal do nerovnoprávného postavení na trhu.

Ohrožené olympiády?

„Bylo by potlačeno právo na svobodné podnikání, hrozí konflikt veřejného a soukromého práva,“ řekl. Poukázal na to, že smlouvy, které Budvar uzavírá, mají mnohdy tzv. klauzule důvěrnosti, se smlouvami se musí nakládat přísně důvěrně, nesmějí se poskytovat třetí straně.

Na zasedání výboru vystoupil i generální ředitel České televize Petr Dvořák, který žádal o výjimku pro veřejnoprávní média. Řekl, že ČT uzavřela exkluzivní smlouvu pro vysílání olympiád 2018 a 2020.

„V případě, že bychom podléhali registru smluv, nemohli bychom takovou smlouvu vůbec uzavřít, protože obsahuje závazek, že neposkytneme nikomu informaci o celkové ceně, abychom neohrozili vyjednávání v jiných evropských zemích,“ upozornil.

Žádné výjimky. Ty by ten zákon akorát zničily, politici by byli za totální trotly Martin Komárek, poslanec ANO

Některé poslance nicméně ředitelé nepřesvědčili, například Martina Komárka (ANO). „Prosím všechny poslance, aby nechtěli žádné výjimky. Ty by ten zákon akorát zničily, politici by byli za totální trotly,“ řekl.

I Jan Farský (TOP 09/STAN), z jehož pera zákon o registru pochází, je proti rozmělňování normy. „Zákon nezveřejňuje nic nad rámec zákona 106 (o svobodném přístupu k informacím), naopak má větší ochranu obchodního tajemství,“ řekl.

Podle Jana Chvojky (ČSSD) by měli mít výjimku nemocnice a poskytovatelé zdravotnického materiálu. Zákon ukládá státním i veřejnoprávním institucím posílat všechny smlouvy v hodnotě nad 50 tisíc korun do centrálního registru smluv, spravovaného ministerstvem vnitra, do kterého bude smět nahlížet každý občan.

VZP začne od 1. července prověřovat nákupy nemocnic. Posoudí v registru smluvní vztahy nemocnic s dodavateli kardiostimulátorů, defibrilátorů a dalších prostředků. VZP zaplatí nemocnicím méně za ty prostředky, které podle smlouvy nakoupily levněji, než vykázaly pojišťovně.