Článek
Loni podle ní mírně vzrostl počet politických akcí pořádných extremisty. Proti roku 2014, kdy policie zaznamenala 291 akcí, se jich konalo 307. Přitom 106 pořádala krajně pravicová hnutí, 141 krajní levice. Proti islámu a imigrantům proběhlo 60 akcí.
Z loni spáchaných 247 628 trestných činů mělo podle policie 175 činů extremistický podtext. Objasněno jich bylo 114 a stíháno pro ně bylo 154 osob. Soudní statistika uvádí, že odsouzeno bylo nakonec 54 osob. Je to nejméně od roku 2007. Tři pachatelé dostali nepodmíněný trest do jednoho roku, dva stráví za mřížemi až pět let. Podmínku dostalo 37 pachatelů a další trest obecně prospěšných prací. Loni nebyla zaznamenána ani jedna vražda z rasových důvodů.
Nejvíc extremistických trestných činů bylo spácháno na severní Moravě, v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji. „Klíčovým mobilizačním tématem byla v roce 2015 migrace,“ píše se ve zprávě. Zatímco krajní pravice protestovala proti migraci, u krajní levice převládaly spíše projevy sympatií s uprchlíky. Loni se projevovala i nepolitická uskupení, která se zaměřovala na kritiku členství Česka v EU či NATO, polistopadového zřízení, politiků a společenských elit.
Adorují Putina
„Tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta Putina. Mnohdy tak napomáhaly šíření ruské propagandy,“ uvádí zpráva. Za hlavní bezpečnostní hrozby a rizika označilo vnitro snahu extremistů štěpit společnost a zvyšovat napětí na základě etnického či náboženského klíče. Zpráva varuje před výskytem radikalizovaných militantních jedinců či skupin, u nichž je možnost použít i násilí. Upozorňuje i na přejímání extremistických prvků do projevů některých politických stran.
Zpráva varuje před možností, že vznikne strana či hnutí „s charismatickým vůdcem, který dokáže sjednotit extremistickou scénu a oslovit další příznivce“. Vzniknout mohou i často nelegálně ozbrojené domobrany namířené proti jinému etniku či náboženství, upozorňuje zpráva.
Ultrapravice přeskupuje síly
Na pravicově extremistické scéně došlo v roce 2015 k přeskupování sil. Na ústupu je dříve dominantní Dělnická strana sociální spravedlnosti. Posiluje Národní demokracie, jejíž předseda Adam B. Bartoš čelí obvinění z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině obyvatel nebo omezování jejich práv a svobod. Většina protestních hnutí podle dokumentu začala na sociálních sítích a na veřejnost šla, až když získala příznivce. Aktivisté se pak pokoušejí napojit na politiky.
Touto cestou šla iniciativa Islám v ČR nechceme, která se zviditelnila po útocích v Paříži. Hnutí pod názvem Blok proti islámu spolupracovalo s Úsvitem, snažilo se oslovit i další strany a hnutí, jeho lidé se účastnili konferencí v parlamentu. Výrazně se projevili na loňské akci na Albertově při výročí 17. listopadu, kde promluvil prezident Miloš Zeman.
V seznamu i vítači
Šéf Bloku Martin Konvička, který zakládá politické hnutí Alternativa pro Česko, s nímž chce jít do sněmovních voleb 2017, nyní čelí stíhání za podněcování k nenávisti vůči islámskému náboženství s trestem až tři roky vězení. Protiimigrantsky se profilují i další skupiny. Zpráva zmiňuje mj. Občanskou konzervativní stranu, stranu Patrioti či uskupení Pro-Vlast. Loni byl zaregistrován nový spolek Národní obroda, jehož členové uspořádali mj. v srpnu neúspěšný protest proti Prague Pride.
Levicoví extremisté reagovali také na migraci, ale opačně než pravice. „V rámci krajní levice vznikly různé iniciativy zaměřené na pomoc uprchlíkům, poměrně aktivní byla česká odnož mezinárodní platformy Refugees Welcome (Vítejte, uprchlíci),“ uvádí zpráva. Hlavní proud v rámci české krajní levice tvoří anarchistické hnutí a pak trockistická a marxisticko-leninská uskupení, která jsou však roztříštěná. Vnitro mezi levicové extremisty řadí také radikálně environmentální a squatterské skupiny.
Aktivní je anarchistická Síť revolučních buněk, která se loni přihlásila k odpovědnosti za osm žhářských útoků na policejní auta a vozy pražské restaurace Řízkárna. Většina z nich reagovala na policejní akci Fénix, která mířila právě na lidi spojené s tímto uskupením a během níž bylo obviněno pět osob. Zpráva připomíná i akci radikálních ochránců zvířat Animal Liberation Front, kteří loni v srpnu ve Velkém Ratmírově postříkali růžovou barvou asi 200 norků.