Pro členy gorilí skupiny je narození mláděte naprosto samozřejmou součástí života. A tak ho přijal bez problémů Richard i ostatní samice. Přestože si Shinda své mládě pečlivě střeží a zřídkakdy ho ukáže návštěvníkům pražské zoo, velkou důvěru má ke své sestře Kijivu a občas jí mládě, když se jde třeba napít, na krátké pohlídání zapůjčí.

„Zároveň je Shinda velký tvrďák a moc se s tím nemaže. V úterý ráno jsme poprvé viděli, že si mládě hodila na záda, jako by bylo už odrostlejší a zkušené, a chodila s ním pyšně po pavilónu,“ sdělil kurátor primátů Zoo Praha Vít Lukáš.

Čtyřdenní mládě celý den spí a pije mléko.

Čtyřdenní mládě celý den spí a saje mléko.

FOTO: Jiří Bálek, Zoo Praha

Otec Richard mláďata zpočátku ignoruje. Když mu ho přišla Shinda poprvé ukázat, tak od ní spíše utíkal.

„Vypadalo to, že se k němu moc nehlásí, ale jinak se chová výborně. Zkontroloval, jestli je v pořádku, a až mládě povyroste, bude si s ním samozřejmě i hrát, stejně jako s těmi předchozími mláďaty,“ říká kurátor.

Mládě by mohlo být spíše sameček

„My si už v tuto chvíli myslíme, že by to mohl být kluk, ale nevíme to s jistotou. Zatím tak usuzujeme pouze z kamerových záběrů. Abychom měli jistotu, na mládě potřebujeme nahlédnout naživo. Můžeme to zjistit třeba za hodinu, zrovna tak to může být za týden. Záleží, jak s ním samice bude manipulovat přímo před námi, abychom na něho dobře viděli,“ vysvětluje Lukáš.

Pyšná máma Shinda se svým prvorozeným maládětem.

Pyšná máma Shinda se svým prvorozeným mládětem

FOTO: Jiří Bálek, Zoo Praha

Zdali si mládě v pražské zoo ponechají, je zatím předčasné řešit. Pro skupinu samic s dominantním samcem by však bylo ideálnější, kdyby byl nový přírůstek samička. U samců později bývá větší problém s tím, kam je umístit, a musejí se vytvářet speciální samčí skupiny.

„Tuto otázku budeme řešit zhruba za šest sedm let. Zatím bude mládě vyrůstat stejně jako ostatní mláďata ve skupině. Poté budeme možné varianty samozřejmě řešit s evropským záchovným programem, kterého jsme členem,“ uvedl kurátor.

Mládě je zřejmě sameček. Pohlaví však není jisté.

Mládě je zřejmě sameček. Pohlaví však není jisté.

FOTO: Jiří Bálek, Zoo Praha

Samice Shinda s mládětem je stále se skupinou. Režim zůstává stejný jak pro chovatele, tak pro gorily.

„Kdybychom teď udělali cokoli navíc, mimo běžný rutinní režim, tak skupinu rozhodíme, znervózníme a mohlo by mezi nimi dojít i k úrazu. Pracujeme s nimi stejně jako vždy, jen je za momentálního chladnějšího počasí nepouštíme ven,” dodává Lukáš.

Překvapivá březost

O březosti čtyřiadvacetileté Shindy chovatelé nevěděli. Už ani nevěřili, že by mládě mohla mít. Její neplodnost byla připisována hormonálnímu antikoncepčnímu tělísku, s nímž přišla v roce 2001 z Austrálie a jehož účinky trvaly oproti předpokladům o několik let déle. Shinda sice v minulosti několikrát zabřezla, ale opakovaně potratila, a vzhledem k nepravidelným cyklům jí byla nasazována hormonální léčba antikoncepcí.

„Nejmladší samice jsou schopné mít mládě i v šesti sedmi letech. Běžně rodí první mládě kolem devátého desátého roku. Shinda téměř v pětadvaceti, což ale neznamená nic hrozného. Samice běžně rodí i ve věku po čtyřicítce,“ doplnil Vít Lukáš.