„Restitučnímu nároku žalobkyně nelze vyhovět,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Dana Mazáková, neboť podle soudu nebyly naplněny podmínky pro vrácení majetku.

„Uvidíme, co bude. Musíme pokračovat,“ řekla novinářům hned po vyjití ze soudní síně Kristina Colloredo-Mansfeldová a potvrdila, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. „Jsou to politické věci, já to tak vidím. Pro mě to je jasný, vrátit by mi to měli, to je fér. Rozumím tomu, že to vidí jinak. Je to naše, ale je to komplikované,“ hodnotí kauzu.

Kristina Colloredo-Mansfeldová u hradeckého soudu

Kristina Colloredo-Mansfeldová u hradeckého soudu

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Spor o opočenský zámek trvá pětadvacet let a provází ho řada protikladných soudních rozhodnutí. Zámecký areál byl dokonce již na čtyři roky rodině vrácen, Ústavní soud však kauzu vrátil opět na začátek a soudy nakonec zámek ponechaly ve vlastnictví státu. Rodu však bylo pravomocně vydáno například 68 obrazů ze zámecké obrazárny.

Rychnovský okresní soud v říjnu 2014 uznal nové důkazy, kterými byl výpis z rodného listu babičky žalobkyně a Almanach židovské šlechty z roku 1913,  a povolil obnovu řízení. V následném jednání však došel k názoru, že tyto důkazy nároky na majetek neprokázaly, když nedokázaly, že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 byla důsledkem rasové perzekuce, jak je vykládána Ústavním soudem. A zámek přisoudil soud státu. A jeho názor nyní potvrdil i soud odvolací.

Právní zástupce památkářů Miloš Hošek (vlevo) s kastelánem Opočna a jeho manželkou na chodbě hradeckého soudu.

Právní zástupce památkářů Miloš Hošek (vlevo) s kastelánem Opočna a jeho manželkou na chodbě hradeckého soudu

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Spolu s Kristinou Colloredo-Mansfeldovou přišel do soudní síně také její syn a přítomen byl i bývalý starosta Opočna Štěpán Jelínek. „Měl jsem tu čest zažít dobu, kdy paní hraběnka vlastnila zámek a spolupráce města a zámku byla na vysoké úrovni,“ vzpomíná exstarosta.

„Starala se o zámek a vycházela městu vstříc. Zrekonstruovala letohrádek, kde pak byla městská výstavní síň, přispívala na různé akce, konaly se tam koncerty. Nejdůležitější by bylo, zejména pro tu nemovitost, aby ten spor už skončil. Aby měl zámek po 25 letech jasného vlastníka. Pevně věříme, že to bude paní hraběnka,“ dodal Jelínek ještě před závěrečným verdiktem.

Interiér zámku v Opočně

Interiér zámku v Opočně

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Památkáři jsou spokojeni

„Myslím, že rozhodnutí soudu je správné, protože akcentuje argumenty, které jsme od počátku považovali za důležité. Tedy, že nejsou splněny podmínky restitučního zákona,“ míní právní zástupce památkářů Miloš Hošek s tím, že je možné na spor jinak pohlížet v etické rovině, ale v rovině právní jsou mantinely pevně dané. „Žalobkyni se nepodařilo prokázat rasové důvody ke konfiskaci. Navíc majetek byl pro stát konfiskován ještě před únorem 1948 a otec žalobkyně neučinil vše, co mohl v období od roku 1945 do 1948 pro vrácení majetku udělat,“ dodal Hošek.

„Uvědomujeme si, že se tu stala křivda, dokonce dvojnásobná,“ uvedla soudkyně Mazáková s tím, že zákonodárce projevil vůli některé křivdy odčinit. Ale jen ty, které vznikly po únoru 1948. „A z nich také pouze některé,“ dodala. Zákonodárce tak stanovil jasná pravidla, a ta jsou pro soud rozhodující.