V evropském srovnání připadá nejvíce žen na sto mužů v Lotyšsku (118,3), Bělorusku (115,1) a Portugalsku (110,3). Naopak nejméně žen připadá na sto mužů v Norsku (99) a na Islandu (99,4).

Muži by tak neměli mít problém se seznamováním a vyhledáváním partnerek. Přesto počet svateb v Česku klesá a řada mužů i žen má problémy s navázáním trvalého partnerského vztahu.

Zvyšuje se i věk, kdy ženy mají své první dítě, a blíží se třicítce. Přitom před třiceti lety v tomto věku měly ženy doma již školáka či děti minimálně dvě.

„Mít svatbu ve dvaadvaceti a následně porodit dítě je tak trochu sebevražda a zadělávání si na pořádné problémy, pokud rodiče nejsou milionáři, a vy víte, že nebudete muset celý život pracovat,“ tvrdí třicetiletá Martina.

Roste počet vzdělanějších žen

Důvodů, proč klesá počet sňatků, ženy mají děti v pozdějším věku a roste počet tzv. singles domácností, je ale podstatně více, shodují se demografové, politici, ekonomové a sociologové. Podle statistiků už také dávno neplatí to, co bylo běžné po staletí – ženy dosahovaly nižšího vzdělání než muži. Češky mají nejen častěji středoškolské vzdělání než muži, ale stále častěji získávají i vysokoškolské vzdělání.

Ženy v současnosti představují 63 procent absolventů bakalářských studijních programů a 61 procent absolventů magisterských programů. Jejich podíl klesá pouze u absolventů doktorandského studia – zde ženy tvoří 43 procenta absolventů.
Rozdílnost vzdělání je někdy důvodem toho, že si ženy nemohou nalézt vhodného partnera. Muži sice touží po inteligentní partnerce, ve skutečnosti se ale vztahu s ní někteří obávají. Vzdělanější žena má často i lépe placené zaměstnání.

„To řada mužů nevydýchá,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová z ROSY – centra pro ženy.

Analýza Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) upozorňuje na doprovodný problém. Podle názoru 64 procent české veřejnosti by mělo být finanční zajištění domácnosti věcí muže. Pouze třetina je přesvědčena, že by to mělo být starostí obou partnerů. Třetina dotázaných soudí, že o profesní kariéru by měl usilovat především muž.

Dítě jako volba

Jak se prodlužuje doba studií, následně potřeba zajistit si před rodičovskými povinnostmi dobré zaměstnání, ale i snaha prodloužit si dobu bezstarostných let, se logicky projevuje v tom, že první dítě má stále více žen ve věku kolem třiceti let. To s sebou nese řadu dalších problémů.

Žena stihne mít pouze jedno dítě. Některé ženy ani to. „Řada žen dítě prostě už nestihne,“ dodává Prokopová.

Vztahy tzv. na hromádce během sladkých bezstarostných let užívání si života po studiích se často rozpadnou a žena se ve věku kolem třicítky najednou ocitne sama. Vhodný nový partner pro založení rodiny je v nedohlednu či je již ženatý. Optimální věk pro narození prvního potomka je přitom z pohledu zdravotníků spíše o několik let dříve.

Porodit dítě ve dvaceti ale zase znamená často sociální nejistotu například ve schopnosti zajistit domov, jistou stigmatizaci mezi vrstevníky, diskreditaci při vstupu na pracovní trh, uvádějí experti na rodinu.

„Bez zajištěného příjmu obou partnerů si nepořídíte byt na hypotéku a současně miminko,“ říká pětadvacetiletá Stela. „Zaměstnavatel často nerad bere mladou ženu s malým dítětem do práce, logicky očekává, že bude mít ještě jedno, navíc žena ztrácí kvalifikaci a chybí jí praxe,“ dodává.