Jen čtvrtina dotázaných zastává názor, že by každá etnická či národnostní skupina měla mít možnost žít podle vlastních tradic.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

Lidé jsou si zároveň vědomi určité předpojatosti, neboť 59 procent respondentů nesouhlasí s tvrzením, že česká veřejnost přistupuje k cizincům pobývajícím u nás bez předsudků a zaujatosti.

„Názory české veřejnosti na cizí státní příslušníky se v průběhu posledních dvou let výrazně proměnily. Souvislost s uprchlickou krizí je evidentní,” konstatovala agentura.

Měli by mít cizinci možnost žít podle vlastních tradic?

Měli by mít cizinci možnost žít podle vlastních tradic?

FOTO: David Ryneš, Novinky

Nejvýrazněji se to projevilo v názorech na to, zda každá etnická skupina má mít možnost žít podle svých tradic a zvyků. „S tím před dvěma lety vyjadřovala souhlas ještě téměř polovina občanů, nyní je to čtvrtina populace (pokles podílu souhlasných odpovědí o 21 procent),” uvedl STEM.

Pokles byl zaznamenán rovněž  v míře souhlasu u názorů na právo získat občanství. Narostlo množství těch, kteří cizince považují za velké bezpečnostní riziko.

Vstřícnost jen k někomu

„Je však třeba dodat, že přestože jsou vstřícné postoje k cizincům nyní v českém veřejném mínění v menšině, neznamená to dramaticky vyhrocenou situaci, spíše zvýšenou citlivost občanů vůči určitým etnikům,” uvedla agentura, podle níž se nijak nezměnil postoj k Američanům, Angličanům, Francouzům, Němcům nebo i k Rusům, Ukrajincům či Vietnamcům. Méně vstřícní jsou lidé naopak k Arabům, Turkům, Syřanům, Afgháncům, Egypťanům a Čečencům.

Méně tolerantnější vůči cizincům jsou lidé starší 60 let. „Významné odlišnosti zjišťujeme pouze v názoru na cizince jako bezpečnostní riziko. Stoupenci KSČM, KDU-ČSL a hnutí ANO častěji cizince za velké riziko považují, naopak příznivci TOP 09 tak činí výrazně méně často,” konstatoval STEM.

Průzkum se konal od 16. do 23. března a zúčastnilo se ho 1050 respondentů.