Článek
Pokud by došlo ke snížení náhrad a odměn, malí exekutoři by prý mohli skončit a v Česku by buď neměl kdo pohledávky vymáhat, nebo by zbyli jen velcí exekutoři.
Resort spravedlnosti by měl jít podle samotných exekutorů raději cestou místní příslušnosti, tedy že dlužníky v daném okrese či kraji by „obhospodařoval“ jenom místní exekutor.
Podle libereckého exekutora a člena prezidia Exekutorské komory Petra Polanského se za patnáct let platnosti exekučního řádu výrazně zvedly náklady, ovšem odměny pro exekutory jsou stále stejné.
„Naproti tomu se dramaticky snížila vymahatelnost exekucí. Pokud po zahájení své činnosti exekutoři vymohli i 60 procent pohledávek, dnes se u nových exekucí vymahatelnost pohybuje pod dvaceti procenty. Další a další exekuce se totiž nařizují pořád na ty samé dlužníky,“ řekl Právu Polanský, který podle svých slov prezentuje názory většiny kolegů.
| Exekutor nyní dostane například za vymoženou pohledávku 20 000 korun 3000 Kč jako odměnu a 3500 korun na náklady. Celkem tak 6500 korun. Podle návrhu by odměna nyní byla při dvouletém vymáhání stejné částky 1000 korun a další 2000 jako náhrada dalších nákladů. Sami exekutoři naopak chtějí, aby od věřitelů dostávali zálohy, pokryly by jimi náklady na pohledávky, které se nepodaří vymoci, těch je většina. |
Až 3000 propuštěných, varuje komora
Podle prezidentky komory Pavly Fučíkové hrozí, že snížení odměn exekutorům, které navrhuje ministerstvo spravedlnosti, povede k rozpadu systému vymáhání práva.
Ve středu varovala, že exekutorské úřady svůj provoz neutáhnou a skončí, což povede k propuštění více než 3000 zaměstnanců.
„Dramaticky se sníží vymahatelnost práva v ČR, čímž se věřitelé opět nedomohou svých peněz,” varovala Fučíková.
Pelikán: Jde nám o férovější prostředí
Ministerstvo tvrdí, že podle analýzy mapující exekutorské prostředí je dán prostor pro snížení odměn.
„Navrhovanými úpravami usilujeme o vybudování férovějšího prostředí v oblasti exekucí tak, jak jsme to opakovaně slíbili občanům. O budoucí detailní podobě změn samozřejmě vedeme odborný dialog s Exekutorskou komorou,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
V Česku je nyní podle statistik exekutorů vedeno 4,5 miliónu exekucí, které míří na 750 tisíc lidí. Vymáháno je přes 350 miliard korun. Jen pět exekucí ze sta je zahajováno proti „novým“ dlužníkům, zbytek se týká lidí, kteří mají na krku pět i více exekucí, a pohledávka je tak jen těžko vymahatelná.
„Z analýzy exekučního prostředí na základě dat, která nám poskytla sama Exekutorská komora, vyplývá, že rentabilita exekutorských úřadů se pohybuje podle našich modelů na úrovni 20 až 25 procent,” uvedla Kristina Labohá z tiskového oddělení MSP.
V Česku je 158 obsazených exekutorských úřadů. I kdyby některý z nich hypoteticky přestal být rentabilní, zbylé úřady se podělí o zbytek trhu, podotkla.
Řízení nemá kdo převzít
Podle Polanského již kvůli špatné ekonomické situaci skončilo několik exekutorů a další se chystají své úřady opustit.
„Insolvence a konkurzy již postihly pět úřadů, o opuštěné úřady není zájem, řízení jimi vedená nemá kdo převzít a exekuční spisy v lepším případě leží ve sklepě. Zájem není ani o nové úřady,“ řekl Polanský. Do insolvence podle něj spadly dva úřady v Praze, v Karviné, Bruntále a Ostravě.
Aktuálně se noví exekutoři hledají v Novém Jičíně a Ostravě. „V Ostravě se v prvním kole nepřihlásil nikdo, respektive jeden uchazeč, který ale nesplnil podmínky. Takže se muselo vyhlásit druhé kolo. A zájem je naprosto minimální, stejně jako o druhý úřad,“ uvedl Polanský s tím, že situace směřuje podle něj k tomu, aby se na trhu udržely jen velké úřady typu nechvalně proslulého přerovského krále exekucí Tomáše Vrány, který před několika týdny musel skončit. [celá zpráva]
Zaplatí to stát?
„Možná záměry ministerstva cílí likvidačním záměrem právě na exekutory, kteří mají malé, osobně vedené úřady, na exekutory, kteří do úřadů byli ministrem teprve nedávno jmenováni a nemají našetřeno na horší časy,“ uvedl Polanský.
„Stávající systém si zaslouží reformu a zpřehlednění, ovšem i nyní zajišťuje slušnou vymahatelnost práva. Oněch 350 vymáhaných miliard jistiny a 4,5 miliónu řízení nebude mít jinak kdo dokončit. Významnou část z těchto miliard pak zřejmě zaplatí stát, tedy daňoví poplatníci, na náhradách škody, za kterou ze zákona stát zodpovídá, bude rozhodně jednodušší vymáhat po něm než po dlužnících,“ uzavřel Polanský.