To je plán poslance a bývalého vojáka Bohuslava Chalupy (ANO), který už začal první detaily probírat s odborníky na bezpečnost a vojenství.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Chceme tlačit na ministerstvo školství, aby se začala opět učit branná výchova. Je za pět minut dvanáct vzhledem k tomu, co se děje kolem nás. Je potřeba začít děti učit, jak se chovat v krizových situacích, přitom nejde jen o hrozby typu Islámský stát, ale také o živelní pohromy nebo průmyslové havárie,“ nastínil Právu Chalupa.

Lidé by měli vědět, jak si zachránit život

Podle jeho slov existují i připravené akreditované programy pro pedagogické fakulty, podle nichž by se mohli vzdělávat učitelé v branné výchově.

„Lidé by měli vědět, co v krizi dělat, kam se jít schovat, zachránit si život. Měli by si umět rozdělat oheň, připravit si základní stravu i za situace, že nepůjde elektřina nebo plyn. To všechno přispěje ke schopnosti země zvládat krizovou situaci. Zatím je to tak, že jednou za měsíc houkají sirény. A to je málo,“ řekl Chalupa.

Co byl Svazarm
Svaz pro spolupráci s armádou byla organizace ustavená v roce 1951. Sdružovala například střelce, radioamatéry, kynology nebo automobilové závodníky. Postupně do něj však začaly spadat i aktivity, které měly k armádě daleko – například divadla nebo sdružení různých nadšenců pro elektroniku, modeláři nebo například spolek historického šermu.
Svazarm zanikl po roce 1990, po rozpadu Československa vzniklo na jeho základech Sdružení sportovních svazů ČR.

Podobně jako branná výchova by se měla obnovit struktura ne nepodobná dřívějšímu Svazarmu.

„V republice máme 700 tisíc legálně držených zbraní, máme tu kynology, sportovní střelce, řadu občanských iniciativ a aktivit majících blízko k branné problematice. Vznikem nějakého nástupce Svazarmu chceme vzít vítr z plachet bojůvkám, které cvičí například zásahy na hranicích, protože tam hrozí velké nebezpečí extremismu,“ upozornil Chalupa.