Armádě chybí 500 řidičů, oživuje autoškoly

Teď se k tomu vrací, protože má obrovský nedostatek řidičů nákladních aut a obrněnců, tedy řidičů s oprávněním skupiny C. Podle náčelnice armádního náboru plukovnice Lenky Šmerdové v armádě chybí okolo 500 řidičů vozidel nad 3,5 tuny.

„Protože poptávka po těchto řidičích je po celé republice, přišli jsme s novým opatřením. Pokud uchazeč vlastní řidičské oprávnění skupiny B, projde testy a má zájem řídit nákladní auto nebo obrněné vozidlo, armáda mu umožní udělat si řidičský kurz,“ řekla Právu Šmerdová.

Dodala, že pro zájemce o vojenské řemeslo jde o jeden z benefitů, protože řidičský kurz vyjde na zhruba dvacet tisíc. K těm, co si řidičák na náklaďák přinesou s sebou, je armáda ještě štědřejší. Náborový příplatek pro řidiče může dosáhnout až 80 tisíc korun.

Řidiči podle ní chybějí ve všech útvarech, ale nejvíc u logistické jednotky v Pardubicích. Dále armádě scházejí lékaři, kuchaři, letečtí technici, strojníci a také příslušníci Hradní stráže. Těch je nedostatek dlouhodobě, armáda proto již minulý rok přistoupila k masivní kampani po Praze a okolí.

„Reklama na práci u Hradní stráže byla v metru, tramvajích i na zastávkách, ale stále jich máme málo. Chybí asi 20 vojáků,“ řekla Šmerdová.

Dodala, že hlavním důvodem je, že v Praze je pracovních příležitostí dost, a také proto, že adepti na stráž musí splňovat přísné kritérium. Vysocí musí být 180 až 188 cm a nesmějí mít nadváhu, index tělesné hmotnosti BMI musí mít nižší než 25.

Potíž je i s kuchaři. „Paradoxně se hlásí řada vyučených kuchařů, ale všichni chtějí k bojovým jednotkám,“ dodala Šmerdová. Generální štáb chce, aby rekrutační střediska každý rok nabrala 2000 nováčků. Což není snadné v době, kdy je relativně nízká nezaměstnanost a kdy o stejné profese mají zájem například i policie a hasiči.

Armáda proto nabízí v případě nedostatkových profesí vysoké náborové příspěvky. Ty jsou odstupňovány podle vzdělání a také podle let, na která se zájemci armádě upíší.

Na čtvrtmiliónový příspěvek dosáhne např. lékař, který podepíše kontrakt na osm let. Středoškolsky vzdělaní adepti např. na řidiče, kuchaře či hradního strážce mohou dostat nejvíce 80 tisíc a vyučení 60 tisíc korun.

Podle Šmerdové je sice mezi lidmi zájem – každý týden se hlásí okolo 240 adeptů – ale přesto není snadné nové vojáky získat, protože skrz síto zdravotních a psychologických vyšetření a testů fyzické zdatnosti projde jen každý desátý zájemce.

„Loni jsme přijali 1868 nováčků. Abychom toho dosáhli, museli jsme oslovit 8700 lidí a do výběru jsme zařadili 5800 zájemců,“ uvedla plukovnice. Část z nich nakonec k pohovorům a vyšetřením vůbec nedorazila. Další skončila u lékařů, nejvíc jich pohořelo na psychologických testech. Loni to bylo 34 procent.

Skoro každý pátý neuspěl v tělocvičně. A podstatný díl odpadl i během tříměsíčního základního kurzu ve Vyškově. Podle Šmerdové z loni přijatých 1868 nováčků nedokončilo přípravu 254.

Generální štáb doufá, že procento těch, kteří neprojdou výběrem, se zvýší, až vejde v platnost nová zdravotní vyhláška, která zmírní některé požadavky. Od poloviny letošního roku by neměla vadit vada očí do tří dioptrií, vysoký tlak nebo některé alergie.

Armáda vyšla rekrutům vstříc i v tom, že snížila nároky na fyzickou zdatnost. Nováčkové tak místo náročnějších shybů dělají snazší kliky, zkouška v hlubokém předklonu vypadla úplně.

Kromě logistiků armáda potřebuje doplnit hlavně stavy např. dělostřelců v Jincích nebo ženistů v Bechyni a Olomouci. Lékaři chybějí hlavně v posádkových ordinacích. Průměrný věk lidí, kteří se do armády hlásí, je 27 let, z 98 procent to jsou muži. Loni přišlo do armády 47 žen. Nejstarší nováček měl 46 let.

Generální štáb již několik let volá po masivních náborech, protože pětina armády funguje pouze na papíře. Podle strategických dokumentů obrany by úkoly mělo vykonávat 26 tisíc vojáků, ve skutečnosti jich je jen 22 tisíc.

Z toho je 4000 vojenských policistů a zpravodajců. Každoročně také odejde okolo 1000 vojáků z různých důvodů – např. do důchodu.