Expert na dopravní delikty Josef Nekvapil pro Právo uvedl, že podle verdiktu NSS, který změnil po šesti letech ustálené judikatury pohled na body, by se měly na bodový systém aplikovat postupy trestního práva včetně zahlazení trestu. „Bodový systém v současné podobě je tak po verdiktu NSS v mnoha ohledech neúčinný,“ řekl Nekvapil s tím, že na vině je především špatný zákon z roku 2006, který body zavedl.

KOMENTÁŘ DNE:

Zemanova předvolební kampaň v Rusku - Zeman potvrdil, že když člověk kráčí dostatečně dlouho na západ, ocitne se na východě - Čtěte zde >>

Podle soudce Tomáše Langáška, který případ řešil jako soudce zpravodaj, nahlíží verdikt na body jako na trest nikoli ve smyslu trestního práva, ale ve smyslu Listiny základních práva a svobod a mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv. „Domnívám se, že povaha bodu je trestem, protože akumulováním bodů přicházíte o řidičský průkaz. A to je srovnatelné se zákazem činnosti, čili je to citelný zásah do oprávnění řídit, což je dnes jednou ze standardních kompetencí,“ řekl Langášek.

Soud se zabýval případem řidiče, kterého policisté chytili s telefonem u ucha. Přestupek spáchal v době, kdy za to byl trest tří bodů, jenže než správní orgán o námitkách proti bodům rozhodnul, pravidla se změnila a za telefonování se udělovaly už jen dva body. Muž přesto přišel o body tři a po soudních tahanicích mu dal za pravdu až NSS. „Ve prospěch pachatele by se měl použít zákon, který je příznivější,“ vysvětlil Langášek.

Soudce zpravodaj nevyloučil, že někteří řidiči mohou skutečně napadnout existenci některých bodů v systému podle principů trestního práva. „Pokud někdo použije tuto strategii a neuspěje u správních soudů, bude mít možnost obrátit se na Ústavní soud,“ konstatoval Langášek. Ústavní soudci by pak měli konečné slovo.