Podle informací Práva se do soutěží, které musí resorty vypsat do konce roku, přihlásila až na výjimky většina náměstků, které si do resortů přivedli současní ministři. A těm zákon jde na ruku.

Uděluje jim generální pardon, nemusí dokládat, že v posledních osmi letech pracovali čtyři roky ve státní správě, samosprávě nebo mezinárodní instituci. Tuto podmínku budou muset splňovat až všichni jejich nástupci.

V úřadech podřízených ministerstvům ale mají nynější zájemci smůlu, výjimka ve služebním zákoně se jich netýká.

Náměstků ministrů, kteří přišli ze soukromé sféry, z byznysu nebo ze státních podniků, je na každém ministerstvu řada. Např. na ministerstvu dopravy Milan Feranec řídí sekci vnitřní správy. Než přišel na ministerstvo za hnutí ANO, seděl ve vedení některých firem z holdingu Agrofert.

Do výběrového řízení jsem se přihlásil, protože mi státním tajemníkem bylo sděleno, že co se týče praxe ve státní správě, se na náměstky vztahuje výjimkanáměstek ministra obrany Pavel Beran

Na ministerstvu zemědělství řídí sekci komodit, výzkumu a poradenství Jindřich Šnejdrla.
Šnejdrla přišel do resortu loni a předtím celý profesní život spojil s JZD Poličná, dnes Agrotech Poličná, které skoro třicet let vedl.

Na obraně na pozici ekonomického náměstka od června pracuje Pavel Beran. Dřív pracoval jako výkonný ředitel státního podniku LOM Praha a předtím jako manažer PricewaterhouseCoopers.

„Do výběrového řízení jsem se přihlásil, protože mi státním tajemníkem bylo sděleno, že co se týče praxe ve státní správě, se na náměstky vztahuje výjimka,“ řekl Právu Beran.
To Právu potvrdil i šéf státní správy Josef Postránecký, který je nadřízeným státních tajemníků, kteří na ministerstvech výběrová řízení připravují.

„Na ministerstvech na pozicích náměstků a vedoucích na nižších pozicích se ten pardon týká všech, pokud budou splňovat dvě podmínky: musí být státními zaměstnanci a musí být zařazeni alespoň pod jeden z oborů potřebných pro výkon služby v daném úřadu,“ řekl Právu superúředník Postránecký.

Dodal, že všichni současní náměstci tyto dvě podmínky splňují, protože letos v červenci byli tzv. překlopeni do státní služby a zároveň zařazeni pod některý z 80 oborů státní služby.

Navíc o výběru nového náměstka rozhoduje čtyřčlenná komise, jejíž dva členy podle zákona navrhuje ministr a jeden z nich se stává předsedou komise, který má při rovnosti hlasů rozhodující hlas.

Výjimka neplatí pro šéfy úřadů

Podle Postráneckého i podle průzkumu Práva se na ministerstvech do výběrových řízení přihlásili skoro všichni současní náměstci.

Výjimkou je např. daňová náměstkyně na ministerstvu financí Simona Hornochová. Ta ohlásila, že se výběrového řízení nezúčastní, ale zůstane na ministerstvu jako poradkyně ministra Andreje Babiše.

Horší startovní pozici mají zájemci o vedení ostatních správních úřadů, jako je Státní veterinární správa nebo Úřad práce ČR. Zde adepti na ředitelský post musí doložit, že v posledních pěti letech nejméně tři roky sloužili ve státní správě a samosprávě, v evropské nebo zahraniční organizaci. A to se týká i současných představených.

Např. Státní pozemkový úřad rok a půl vede Svatava Maradová. Ta Právu vzkázala, že do výběrového řízení jde, protože chce dokončit rozdělanou práci. Její šance dostat se do výběrového řízení jsou ale minimální, protože před rokem 2014 dlouhodobě šéfovala soukromé geodetické firmě Geocart CZ.

Podle Postráneckého v těchto případech zákonodárce na výjimku nepamatoval. „Pokud nedá ten, který soutěží na vedoucího správního úřadu, dohromady tři roky praxe, tak má smůlu,“ dodal Postránecký.