Policisté přiznávají, že jde o významný zásah do základních lidských práv a svobod, ale dodávají, že zločinci se chovají natolik mazaně, že bez použití operativních prostředků by bylo jejich dopadení často složité.

Jen za loňský rok použila policie odposlechy v 7528 případech, což je růst proti roku 2013 o 12,5 procenta. Šlo především o kauzy související s toxikomanií, vydíráním, vraždami, loupežemi, úplatkářstvím, převaděčstvím nebo daňovou trestnou činností.

Tyto údaje obsahuje obsáhlá analýza, kterou vládě předložil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a se kterou mělo Právo možnost se seznámit.

Hodí se lokalizace

Analýza se netýká jen počtu odposlechů, ale také tzv. provozních a lokalizačních údajů. V těchto případech policisté nemají k dispozici konkrétní obsah hovoru, ale díky údajům od operátorů mají informace o účastnících elektronické komunikace. Třeba kde se v danou dobu nacházeli.

Jen pro příklad: do nemocnice byl převezen muž s těžkým poraněním, který vypověděl, že byl napaden neznámými pachateli, kteří ho prý chtěli okrást a způsobili mu vážná zranění.

Lidé spolu komunikují zejména elektronicky, méně se stýkají osobně, a to někdy znemožňuje využití ostatních metod odhalování kriminality

Díky lokalizačním údajům ale policisté zjistili, že se muž nevzdálil ze svého bydliště, nýbrž naopak byl opakovaně kontaktován člověkem, jemuž dlužil peníze. Ten ho v bytě zranil.

Právě pomocí získaných údajů mohla policie vyvrátit verzi poškozeného a zdokumentovat trestnou činnost pachatele.

„Lidé spolu komunikují zejména elektronicky, méně se stýkají osobně, a to v řadě případů vylučuje, někdy přímo znemožňuje využití ostatních metod odhalování kriminality,“ zdůvodňuje policie rostoucí počet údajů vyžádaných od operátorů.

Pachatelé často mění SIM karty

Podle nich pachatelé trestné činnosti často mění SIM karty, někdy už po prvním použití.

Český telekomunikační úřad ke konci loňského roku odhadoval počet aktivních SIM karet na čtrnáct miliónů. Česká republika má nyní 10,5 miliónu obyvatel včetně nemluvňat.

Rostoucí počet odposlechů se příliš nelíbí některým politikům, a to navzdory tomu, že použití těchto prostředků je přísně kontrolováno a podléhá souhlasu soudce a kontrole žalobce i vnitřním kontrolním mechanismům.

„Protože jsem podezíravý člověk, kontinuální růst odposlechů od roku 2009 ve mně budí podezření, že si policie usnadňuje práci, protože kriminalita zase nestoupá tak, aby to bylo v korelaci,“ řekl Právu Daniel Korte (TOP 09), šéf sněmovní komise, která má v popisu práce právě kontrolu použití policejních odposlechů.

Korte tím narážel na statistiku, podle níž před šesti lety policie nasadila odposlechy ve 4571 případech, o rok později v 5006 případech, v roce 2011 to bylo 5766, v následujícím roce 6241 a v roce 2013 už 6689, až došla v loňském roce k číslu 7528.

Pozor na soudce

„Odposlech by měl být krajním prostředkem, který se použije,“ uvedl Korte.

Pokud jde o schvalování odposlechů soudcem, je Korte přesvědčen o tom, že ne všichni při povolování detailně posuzují konkrétní případ.

„Tak jako byl znám případ soudce-ubytovatele, který posílal do vazby téměř každého, tak se obávám, že existují soudci, kteří šmahem povolují odposlechy,“ řekl šéf komise.

Dodal, že každým rokem se na její členy obrátí deset až dvacet lidí, kteří mají pocit, že byli nezákonně odposloucháváni.

Komise dosud ani v jednom případě nezjistila pochybení policie. Tu navíc Korte pochválil za to, že – na rozdíl od minulosti – nyní eviduje i případy takzvaně jalových odposlechů, tedy těch, které nelze použít a o nichž byli dotčení lidé následně podle zákona informováni.

Policejní analýzou se po projednání vládou bude zabývat právě Korteho komise. K dispozici, nad rámec zákona, dostanou její znění také prezident republiky a vybrané senátní výbory.