Nejvyšší státní zastupitelství by pouze mohlo přezkoumat již skončené věci. Šéf tzv. speciálu by navíc podle představ justičního resortu pod vedením Roberta Pelikána (za hnutí ANO) mohl být v prestižní a také velmi citlivé funkci až čtrnáct let.

Návrh příslušného zákona, jehož plné znění má Právo k dispozici, totiž u nově zřizované pozice šéfa speciálních protikorupčních žalobců počítá se sedmiletým funkčním obdobím, které by bylo možné jednou opakovat.

Bez dohledu to nelze schválit

Průběžnou kontrolu zákonnosti a také kvality práce státních zástupců v podobě tzv. dohledu provádí za normálních okolností zastupitelství o jeden stupeň v hierarchii výše. V případě speciálu se ale v ministerském návrhu zákona s takovou pojistkou vůbec nepočítá.

Pelikán návrh zákona představil v obecné rovině novinářům minulý týden.

Kompletní znění kontroverzní normy ale dosud zveřejněno nebylo a nemají ho oficiálně k dispozici ani poslanci z ústavně právního výboru. Zvažovaná absence kontroly speciálu na ně každopádně působí jako červený hadr na býka.

„Verzi bez nějaké formy dohledu zkrátka není možné schválit,“ řekl k tomu např. poslanec koaliční ČSSD a šéf vlivného výboru Jeroným Tejc. Podle něj by měl dohled vykonávat buď určený soud, nebo Nejvyšší státní zastupitelství, kterému by měl speciál podle návrhu formálně podléhat.

S dohledem to nesplní účel, brání se ministerstvo

Samo ministerstvo nicméně kritiku odmítá s tím, že zavedení standardního dohledu by popřelo hlavní účel zřízení tzv. speciálu, tedy boj s tou nejzávažnější hospodářskou kriminalitou.

„Důvodem, proč je vyloučen nad činností Speciálního státního zastupitelství dohled, je snaha vyloučit možnost ovlivňovat každodenní činnost tohoto státního zastupitelství a znemožnit dávat mu pokyny v konkrétních živých věcech,“ konstatoval mluvčí resortu Jiří Hovorka s tím, že obdobný model funguje např. v Rakousku.

Mluvčí resortu zároveň upozornil, že speciál nebude existovat „ve vzduchoprázdnu“ a že stížnosti proti rozhodnutí jeho žalobců budou řešit nadřízení z Nejvyššího státního zastupitelství.  V souvislosti se speciálem se Tejc pozastavil i nad zmíněným funkčním obdobím jeho vedoucího a možnosti ho jednou opakovat. „Dvakrát po sobě čtyři roky, to by asi nebyl žádný problém, ale dvě po sobě jdoucí sedmiletá období, to už je minimálně k diskusi,“ poznamenal Tejc.

Pozice pro Bradáčovou?

V souvislosti s místem šéfa tzv. speciálu se v laické i odborné veřejnosti nejčastěji mluví o stávající pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové, jejíž úřad, stejně jako druhé Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, má novým zákonem zaniknout.

„Jakkoliv si myslím, že paní Bradáčová je schopnou státní zástupkyní, tak by se ta debata neměla personifikovat. Může tam v budoucnu být také někdo neschopný, nebo naopak všehoschopný, a to by pak mohl být problém,“ řekl v souvislosti s možností působit v čele speciálu až čtrnáct let další člen ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).

Benda napadl fakt, že po účinnosti nového zákona by se měli obměnit všichni krajští státní zástupci a rozhodující slovo by měl jejich nejvyšší šéf spolu s ministrem spravedlnosti.

„Není možné, aby tu jen pár lidí během tak krátké doby rozhodlo o kompletní výměně všech krajských státních zástupců. To by bylo ovládnutí celé soustavy státního zastupitelství,“ řekl k tomu Benda.

U nejvyššího státního zástupce přitom návrh zákona opakování mandátu kvůli zvolenému způsobu jeho jmenování vládou vylučuje.

Šéf žalobců Pavel Zeman by ale i tak mohl ve funkci být dohromady až 13 let.

Na rozdíl od krajských žalobců se mu totiž funkční období začne počítat až okamžikem nabytí účinnosti zákona a Zeman, který je v čele žalobců od roku 2011, by tak byl ve funkci de facto jen potvrzen.