Opatření ale nejsou zadarmo, může se jednat i o miliónové částky. Navíc i řada zkušených pracovníků stres a napětí kvůli možným ohrožením nesnese a z nemocnic a úřadů odchází. „S nepřiměřeným chováním pacientů, případně jejich doprovodu, se setkáváme poměrně často, zpravidla se jedná o formu slovní agrese. V několika málo případech došlo i k fyzickému napadení, zaznamenali jsme také vyhrožování zbraní. Za zvláštní projev lze považovat i navýšení neoprávněných stížností,“ řekl Právu Jiří Hájek, vedoucí odboru bezpečnosti a krizového řízení Ústřední vojenské nemocnice Střešovice.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Četnost napadení (zejména slovních) se oproti roku  2003, odkdy vede nemocnice evidenci, navyšuje. V roce 2003 se uskutečnilo celkem 69 zásahů bezpečnostní služby, v roce 2011 jich bylo už 309. „V první polovině letošního roku jsme zaznamenali více než 200 zásahů bezpečnostní služby,“ dodává Hájek.

S častými projevy agresivity se setkávají i pracovníci sociálních odborů na radnicích například v Mostě, Litvínově, Praze atd. Podle Kateřiny Beránkové, mluvčí Úřadu práce ČR, jen od ledna až do března letošního roku došlo k 58 fyzickým útokům proti jejich zaměstnancům.

Alkohol jako spouštěč

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zaznamenali za půl roku 352 hlášení o nepředvídatelných reakcích pacientů, incidentech, fyzickém napadení, stížnostech.

Agrese se projevuje velmi často u pacientů, kteří jsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, potvrzují zdravotníci, sociální pracovníci či úředníci magistrátů.
„Je to spouštěč,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová z centra ROSA, která se problematikou agrese a násilí dlouhodobě zabývá.

Zdrojů agresivního chování je podle ní ale celá řada. Od snahy vymoci si neoprávněně nějakou výhodu, vyšší sociální dávky po skutečně tíživou sociální situaci, kterou už jedinec nezvládá. Důvodem bývá nespokojenost s postupem instituce, domnělé či skutečné křivdy, strach z nemoci, snaha vymoci si přednostní ošetření v nemocnici, ale i psychiatrické onemocnění, dlouhodobý stres.

„Agrese, agresivní chování je ale vždy nepřípustné a je za ně odpovědný agresivní jedinec, s výjimkou duševního onemocnění je agrese vždy vědomé jednání,“ dodává.
„Na podporu bezpečnosti zdravotního personálu byly zakoupeny na čtyřech nejvíce exponovaných klinikách tzv. náramky tísňového volání, kdy si personál stisknutím okamžitě přivolá bezpečnostní agenturu z hlavní vrátnice,“ potvrdil Právu Miloš Valášek, vedoucí útvaru bezpečnosti a krizové připravenosti Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Kurzy, jak reagovat

„Pod vedením policistů byl pro zaměstnance VFN uspořádán praktický seminář Sebeobrana pro zdravotníky, který se pro velký úspěch bude opakovat. Běží i kurzy komunikace a workshop na téma Zvládání emočně náročných situací,“ dodává Filip Brož, mluvčí VFN.

Podle mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitky Zinke i v jejích zařízeních probíhají pravidelně bezplatné přednášky a školení zaměřené na určité skupiny zaměstnanců.
„Například na oddělení emergency se uskutečňuje praktický nácvik sebeobrany pod odborným dohledem školitelů, pro nelékařský zdravotní personál vedeme zážitkové výcvikové kurzy na oddělení psychologie ÚVN. Kurzy sebeobrany jsou nabízeny zaměstnancům v rámci celoživotního vzdělávání,“ dodala pro Právo.

Podle mluvčí má nemocnice zavedenou i krizovou elektronickou adresu, kam se zdravotnický personál může obracet, a to i anonymně s vlastními problémy. V současnosti nabízí i kurz Speciální práce s pacientem – agrese.