„Dochází k přenášení odpovědnosti na soukromé subjekty outsourcingem veřejných služeb (jde zejména o zprostředkování žádostí o evropské dotace, zadávání veřejných zakázek, využívání poradenských a právních služeb či vzdělávání úředníků),” upozornila BIS.

Za rizikovou oblast označila také správu společností s majetkovou účastí obcí a krajů nebo přerozdělování veřejných prostředků.

„Ve všech těchto oblastech BIS zaznamenala rozsáhlé zneužívání veřejných financí, které vzhledem k legislativnímu nastavení zůstává ve většině případů skryté a nepostižené,” uvedla služba. Odhalení těchto praktik je „zpravidla výsledkem činnosti specifických kontrolních mechanismů”.

Odsouvání zákonů nahrává lobbistům

Rozvědka upozornila i na skutečnost, že k zefektivnění kontroly by přispěla novela umožňující prověřovat hospodaření územních samosprávných celků ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

„Argumenty odpůrců novely vycházejí převážně z upřednostňování regionálních zájmů a z obav z kontrol subjektů na krajské nebo obecní úrovni, ve kterých sami často působí,“ konstatuje výroční zpráva a připomíná i na provázanost a zdvojenost funkcí, která je častá zejména u senátorů.

Podobně odmítavě se zpráva staví též k oddalování přijetí zákona o registru smluv.

„Klíčovou normou ovlivňující využívání veřejných rozpočtů je zákon o veřejných zakázkách. Legislativní proces, který v souvislosti s tímto zákonem probíhal, byl stejně jako v minulých letech poznamenán silným přímým i nepřímým lobbingem zainteresovaných korporací,“ připomněla BIS.